Já jsem malý, ale šikovný, usmívá se univerzál Tůma

Většina spoluhráčů je i o půl hlavy vyšší. Jenže co jedenáctiletému obránci Jakubovi Tůmovi chybí ve vzrůstu, to nahrazuje šikovností. Ostatně, ne nadarmo byl nominován do pětice vyvolených v anketě o nejlepšího hráče Letců v minulé sezoně. "Je to moc příjemný pocit a také motivace se co nejvíc snažit a pomáhat týmu, abych třeba příště tu anketu vyhrál," říká mimo jiné Tůma v rozhovoru pro klubový web.

Kdo tě přivedl k hokeji?
Můj otec. Hrál ho také můj starší bratr, který ale už hokej nehraje. Otci se tenhle sport kvůli pohybu hodně líbil, proto mě na něj dal. Začal jsem ve čtyřech letech a celou dobu jsem v Letňanech.

Děláš také jiné sporty?
Teď ne, snažím se naplno věnovat hokeji. Hrál jsem tenis a ping-pong. Nakonec ale vyhrál jasně hokej, protože mě kolektivní sport baví víc než individuální. Myslím, že jsem týmový hráč.

Proč jsi obránce? Mladí kluci chtějí dávat spíše góly...
Jak jsem oproti svým vrstevníkům malý, tak jsem ale obratný a dokážu soupeřům sebrat kotouč a rychle založit útok. Proto mě trenéři postavili do obrany. Myslím, že mám šikovné ruce, což je zatím velká výhoda.

Už jsi přemýšlel, co bude, až se dostaneš do věkových kategorií, kde se hraje do těla a kde by mohl být tvá výška v obraně hendikepem?
S tátou jsme to už řešili, proto mě občas pan trenér dává taky do útoku, abych byl později připravený na obě varianty. A až to bude aktuální, můžeme se rozhodnout, jestli budu obráncem dál, nebo se posunu do útoku.

To jsou dlouhodobější cíle. Co ty krátkodobé do nové sezony?
Chci nejdřív pořádně vyrůst, abych se mohl vyrovnat vyšším soupeřům, a myslím, že bych mohl zapracovat na bruslení. Kromě toho, že jsem malý a každý si na mě může vyskakovat, bych řekl, že to umím s pukem a mám rychlé ruce. (usmívá se)

V týmu hraješ se syny Michala Broše a Tomáše Vlasáka, jak k nim přistupuješ ty i kabina? A jak se chováte k jejich otcům?
Ke klukům i jejich tátům se chováme normálně, známe se dlouho, takže je to pro nás normální. Jsou to kamarádi a ani na jejich rodiče nekoukáme jinak.

Příprava na novou sezonu už začala, jak se ti v ní dařilo? A jak funguje tým?
Minulý týden jsme od pondělí do soboty hráli doma Challenge Cup, kde jsme skončili čtvrtí. Škoda asi hlavně posledního zápasu, mohli jsme dopadnout ještě líp. Ale myslím, že jsme hráli v některých zápasech docela pěkný hokej. Osobně jsem se moc necítil, po dlouhém volnu mi puk na hokejce moc nedržel, nebylo to ono. Myslím, že jsme postupně získávali fyzičku i herní jistotu, ke konci jsme ale byli už dost unavení.

A hned v neděli vás vzali trenéři na soustředění...
Jsme nyní ve velké námaze, ale měli bychom to zvládnout, i když je to hodně náročný začátek přípravy po dovolené. Máme tři tréninky denně, občas si říkám, že už toho mám dost, ale dokážu se kousnout. Protože vím, že je to potřeba a že se nám to bude hodit v sezoně.