Minulou sezonu s týmem válčil v první juniorské lize a pomýšlel na postupové naděje. V té letošní? "Ani mi nemluvte," říká Bartoloměj Uhlíř otráveně. Letňanskou juniorku znovu vede jako kapitán, jenže soutěž jí už před pár koly prakticky skončila. Letci spadli do nadstavby o udržení, kde je o sestupujícím stejně rozhodnuto. Před týdnem prohráli 3:4 po nájezdech s Kobrou. Teď je čeká měsíc volna.

Když se ho zeptáte na průběh letošní sezony, do řeči mu není. "Jak bych to hodnotil? Moc dobře ne," odpoví útočník Uhlíř. Zklamání je na něm patrné - a to nejen z výsledků. "Štve mě i přístup některých kluků. Chodí na tréninky, jen aby se neřeklo."

Snad i kvůli tomu si kapitán letňanské juniorky nebere moc servítky. Mluví narovinu. "Což o to, parta tady dobrá je a v kabině si užijete srandu. Ale my tu máme hrát především hokej a ne každý mu chce něco obětovat."

Letci zaspali úvod sezony a na špatný začátek také tvrdě doplatili. Bodovou ztrátu už nedokázali smazat a místo nadstavby o postup spadli jen do té o udržení. Je to rozdíl. Loni pod Milanem Antošem tým válel, postupně se ještě zlepšoval a na konci sezony z toho bylo druhé místo. Takový výsledek tehdy nikdo nečekal.

Kde tedy hledat největší rozdíly?

"Ten kádr je úzký a z toho to všechno vyplývá. Každý má jistotu, že bude hrát další zápas, protože trenér si nemůže dovolit někoho posadit." Před časem to potvrdil i sám Jiří Nikl, který si stěžoval na nedisciplinovanost hráčů. "Někdy mi ho je až líto, protože s tím zkoušel něco udělat, ale nepřišlo mi, že si to někteří brali k srdci," říká Uhlíř.

I on si s jednotlivými spoluhráči během sezony promluvil. "Oni vám řeknou, že hrát chtějí. Ale pak vidíte jejich přístup k tréninku a zápasům a říkáte si, proč sem vůbec chodí," rozčiluje ho. "Na některých vidím, že neudělají nic navíc, přitom by to mohli být dobří hráči. Jenže oni místo hokeje řeší, kam půjdou po zápase za zábavou."

Podle něj měl tým mnohem na víc. "My jsme ale porážky moc neřešili a měli z toho dlouho jenom srandičky," přiznává. "Teď? Jak se máte motivovat, když už nehrajete o nic? Můžete si zkoušet různé věci, někteří hráči možná dostanou víc prostoru, ale já bych radši o něco hrál. Ani nasazení v tréninku už není takové."

Chuť si tak chodí spravit k letňanskému "áčku", za nějž také už nastoupil v Pražském přeboru. Uhlíř kvůli věku hraje v juniorce jen na výjimku, příští rok ho čeká přesun do seniorského hokeje.

Za Letce? "To zatím nevím, byl bych rád, kdybychom tu vybojovali druhou ligu. Pokud se to nepodaří, budu si hledat druholigový klub a budu se snažit se v něm prosadit."

Příští rok dokončí maturitu, rád by studoval vysokou školu v oblasti psychologie. V Letňanech hraje hokej od svých hokejových začátků. Téměř všemi věkovými kategoriemi s výjimkou staršího dorostu prošel s kapitánským "céčkem" na prsou.

"Jestli mám přirozenou autoritu? Já ani nevím, proč jsem vždycky dostával důvěru. Asi to mám v hlavě srovnané a vím, co chci," uvažuje Uhlíř, který například dohlíží v kabině na úklid. "Snažím se dělat věci naplno a za tým cítím určitou odpovědnost. A nedělám žádné přehnané kraviny."