Rozhovor s jedničkou staršího dorostu
pondělí 12. června 2017

Hamalčík už mířil pryč. Přesvědčil mě trenér "Čeče", říká

Jeden cíl trenéři staršího dorostu splnili ještě před novou sezonou - udrželi dost možná klíčovou postavu svého týmu. Přitom Petr Hamalčík už byl skoro na odchodu, na II. národní ligu ho mezi dospělé zlákal mateřský klub Pelhřimov. Jenže v Letňanech má gólmany na starost Jiří Černoch. "A to u mě nakonec rozhodlo," říká 16letý talent. Od září tak bude pendlovat mezi Vysočinou a Prahou.

Můžeš to své rozhodnutí trochu více vysvětlit?
Budu kombinovat druhou ligu v Pelhřimově s extraligou staršího dorostu v Letňanech. Takhle jsme se nakonec domluvili. Ještě nemáme určeno, kolik zápasů kde odchytám, ale jsem rád, že nakonec můžu působit v obou soutěžích. Měl jsem ještě nabídku ze Slavie. Tam ale není Čeče (přezdívka Jiřího Černocha - pozn. red.).

Proč má pro tebe takovou váhu právě přítomnost trenéra Černocha?
On se mnou chodí na ledy, a to i mimo tréninky našeho týmu. Věnuje se mi individuálně, na tohle v jiných klubech narazíte jen málokdy. Naše spolupráce je taková osobnější, má na mě víc času a hodně se mi přizpůsobuje. A pro mě to dost znamená.

Takže úspěchy v minulé sezoně, kterou jsi zakončil nominací do reprezentační sedmnáctky, přisuzuješ také jemu?
Samozřejmě. Když jsem do Letňan přišel v mladším dorostu, Čeče si mě vzal pod svá křídla a hodně zapracoval na mém stylu. I díky němu jsem se pak dostal do repre. Že upravil můj styl v brankovišti, je jedna věc, ale budu se opakovat - pro mě byl zásadní ten osobní přístup. Strávili jsme spolu opravdu hodně času a já mu jsem vděčný.

Jak na tebe vůbec zapůsobil Salcburk, kde jsi za výběr do 17 let odchytal svou reprezentační premiéru?
Tehdy jsme nastoupili proti tamní osmnáctce a slavili jsme vítězství. Trenéři říkali, že jsem udělal dobrý dojem. Vzpomínám na to moc rád, byla tam dobrá parta, nabral jsem nové zkušenosti, poznal jsem tam neskutečné zázemí a celkově chod špičkové akademie. Klidně bych si to zopakoval.

To je tedy tvůj cíl do nové sezony?
Netvrdím, že je to vyloženě můj cíl. Nemusí to přijít hned, chci hlavně vydržet ve stabilní formě, zlepšovat se a být trpělivý. A třeba nějaká ta pozvánka zase přijde. Budu pro to dělat všechno.


Kudy se vlastně vyvíjela tvá hokejová kariéra?
Pocházím z Tábora, ale bydlím v Pelhřimově, kde jsem se učil chytat. Pokud jsem tu mluvil o Čečem, chtěl bych zmínit ještě jedno jméno - Vlastimil Kovač, kterému jsem taky hodně vděčný. Hodně mi pomáhal v předchozích letech a jeho zásluhou jsem se dostal do Prahy. Před hostováním v Letňanech jsem byl na Hvězdě.

Kteří brankáři se ti líbí svým stylem chytání?
V NHL to býval Marc-André Fleury, v české extralize zase Ján Lašák. Ale že bych měl nějaký vzor, to asi ne. Spíš se soustředím na sebe.

Zatímco Ján Lašák v Liberci skončil, do stejného klubu přestoupil Lukáš Pařík, se kterým jsi loni bojoval o místo v brance. Pomáhá ti zdravá konkurence k lepším výkonům?
O to jsem přesvědčený. Dobře si to pamatuju z Hvězdy, kde jsem tohle nezažil. Bylo mi třináct, začínala puberta a já na to občas kašlal, protože jsem věděl, že stejně budu chytat. Tady jsme si s Lukášem zdravě konkurovali, ale zároveň jsme mezi sebou neměli žádný problém a kamarádili se. Vždycky je dobře, když nemáte nic zadarmo.

Zato teď se bude ve starším dorostu spoléhat hodně na tebe...
Hodně lidí to říká, ale jsou tu i další kluci, kteří tu hráli už minulou sezonu. I na ně se bude spoléhat. Přišly taky nějaké posily, věřím, že nám pomůžou. Musíme táhnout za jeden provaz.

Vyhovuje ti tahle pozice? Cítíš na sebe rád tlak?
Mně je to jedno, já se budu snažit za oba týmy vždycky chytat co nejlépe - ať už v Letňanech, nebo v Pelhřimově. Ale cítím, že příprava je zatím dobrá, oproti loňsku nejsou tréninky tak dlouhé, zato víc intenzivní. Všichni tušíme, že budeme bojovat zase o záchranu, takže určité napětí tu asi bude. Já ale věřím, že si s tím poradíme.

Není to paradox? Budeš dojíždět do Pelhřimova za II. ligou, která se poprvé v historii bude nakonec hrát i v Letňanech...
To je pravda, jenže nabídka z Pelhřimova přišla ještě předtím, než se tady o tom rozhodlo. Mám tam svůj mateřský klub, byli rychlejší a chtějí mi dát šanci. Hlavně mě potěšilo, že o mě projevili takový zájem.

Co si od II. národní ligy slibuješ?
Těším se na dospělý hokej, budu chytat před publikem. Zajímá mě, co to se mnou udělá, ale nevěřím, že bych se měl kvůli něčemu sesypat. Nemívám trému, v bráně jsem flegmatik a góly moc neřeším. Možná mi to pomáhá. To ale neznamená, že se zpětně na každý gól nepodívám. Dívám. A snažím se své chyby odstranit.

Čtěte také

Podcast hokej zblízka