LETCI SOBĚ: Tým bez mazáků a bažantů byl blízko senzaci

Byli blízko historickému úspěchu. A play off jim v nejvyšší soutěži už pomalu otevíralo náruč. Jenže nakonec ji zavřelo před nosem a do svých řad pustilo soupeře. Přesto minulou sezonu jako na houpačce - mimo jiné se změnou trenéra už po osmém kole - hodnotí veskrze všichni zúčastnění kladně. Co byla zač parta mladšího dorostu? Více již v devátém dílu našeho seriálu LETCI SOBĚ.

Uplynulý ročník mladšího dorostu by se dal rozdělit na několik etap. Nebo jinak - ještě více připomínala spíš takovou horskou dráhu.

Povedenou část přípravných turnajů vystřídala ta druhá, horší, kterou si mladíci přenesli také do úvodu ostrého soutěžního ročníku. Aby se následně zvedli a bojovali o play off. Jenže série porážek v závěru naděje zhatila.

"Podle přípravných duelů jsme čekali, že se nám bude dařit lépe. Zvládali jsme vyrovnané zápasy s favority, jenže vstup do sezony se nám nepovedl," připomněl počáteční období asistent trenéra Martin Rousek, jenž je s touto partou kluků už od první třídy. Sezonu s ním v pozici hlavního kouče začal Jindřich Bláha, toho následně nahradil mladý Lukáš Lomický.

Letci z prvních osmi zápasů pod jeho vedením čtyřikrát prohráli. Jenže následně se Lomického a Rouskova spolupráce projevila také na výsledcích a jejich vyladěný orchestr bodoval desetkrát v řadě. Devětkrát díky výhře.

Tým byl v tu chvíli na postupové čtvrté pozici. "Viděl jsem play off reálně, i když k němu zprvu bylo hodně daleko. Jenže jsme byli pořád na začátku soutěže, takže se s tím dalo něco dělat. Kluky to začalo bavit a plnili naše pokyny," vyprávěl Lomický po sezoně před svým odchodem do Karlových Varů.

S dobrými výsledky se ještě víc tmelila i parta.

"Byla dobrá. I v tom, že si tam nikdo nehrál na mazáky a bažanty," přiznává Václav Burda, hlavní opora týmu. "Dlouho jsme vyrůstali pospolu, takže jsme na sebe byli zvyklí. To tomu určitě pomohlo."

"Občas jsme se s pár klukama scházeli i mimo led. Koukat se na Lva, nebo si zahrát po tréninku fotbal," dodává. Cesty na zápasy si mladí Letci krátili třeba slovní kopanou v autobuse. "A pan Rousek, to byl náš hlavní vtipálek," prásknul Burda na asistenta trenéra.

Jenže konec legrace přišel ve 27. kole v Písku, kde hosté vedli po dvou třetinách 3:2, ale nakonec padli 3:5. "To byl asi rozhodující zápas, tam se to bohužel zlomilo v náš neprospěch. Ta série porážek na konci už nic moc neřešila," vzpomíná jiný útočník Jiří Průžek.

Mladíci přitom předtím dokázali porazit suverénní Spartu, která v dlouhodobé soutěži padla jen třikrát.

"Komplex z ní jako některé jiné třídy jsme neměli. U nás šlo spíše o jejich brankáře. Když chytal Adam Brízgala, byl to problém, ten kluk je obrovský, nebyli jsme schopni mu dát gól. A v tomto duelu právě nechytal," pousmál se Průžek při vzpomínce na 180 cm vysokého a 90kilového obra holešovického celku.

Historický úspěch byl na dosah

Vážnější faktory, proč nakonec mladšímu dorostu protekl postup do play off mezi prsty, našlo trenérské duo. Jaké to byly? Předně série zranění a také zapůjčování nejlepších hokejistů v čele s Letcem sezony Burdou do staršího dorostu. Což tým nakonec negativně ovlivnilo.

Všichni však v konečném důsledku hodnotí sezonu pozitivně. Kouč Lomický, jeho asistent i Průžek. "Myslím, že mi ta sezona hodně dala, nyní je přede mnou další výzva - první rok ve starším dorostu. Máme pět lajn, bude těžké se prosadit," tvrdí 15letý hráč.

"I když jsme byli zklamaní, že nevyšlo historické play off, byla to nakonec povedená sezona. Kluci drželi při sobě a to je hodně důležité, často spolu chodili v partách i ven mimo hokejové aktivy, před tréninky měli společné obědy," zakončuje optimisticky hodnocení minulé sezony Rousek.

Boje v play off, se kterým se dopředu nepočítalo, byly blízko. A pokud se z něj loňský mladší dorost poučí, může to talentované hráče posílit do budoucna.

Ať už ty, kteří přecházejí do vyšší kategorie, nebo ty, kteří v mladším dorostu zůstanou i v příští sezoně.