Vládní opatření vymazala v listopadu většinu hokejových aktivit a pozastavila také rubriku Letec měsíce. Jelikož se během daného období nemohlo trénovat na ledě a z větší části také venku po skupinách, koučové neměli v porovnání s předchozími nominacemi dostatek dat k učinění rozhodnutí. Přesto však na některé výrazné výkony během distančního cvičení nebude úplně zapomenuto.
K ocenění pilných pracantů z řad Letců budou sloužit následující řádky, v nichž někteří trenéři vybrali dříče svých celků. Řada kategorií se snažila v online prostředí tréninky provádět na maximum a bylo náročné zvolit jedno jméno, článek se tak bude věnovat převážně těm hráčům, kteří vnesli do distanční přípravy i nějaký svůj prvek.
Pořádně ztíženou úlohu měli například gólmani. Trénink mají oproti zbytku svých týmů rozdílný, to je ale rozhodně nezastavilo ve sebezlepšování. Ba naopak, kouč brankářů Jiří Černoch si spolupráci s maskovanými hochy zaměřenou hlavně na rychlost reakce pochvaloval. Dřeli na sobě, jak jen to šlo, pomocí tenisáků, překážek i míčů.
„Kluci trénovali denně, často i dvoufázově. Ti nejpilnější zvládli od 12. října do 20. listopadu 41 off ice tréninků," popisoval Černoch. Jmenovitě si jeho pochvalu vysloužili Štěpán Stránský (dorost), Mikuláš Wajtr (9. třída), David Černoch (8. třída) a Jakub Sitarčík (6. třída). Pilně se snažili absolvovat přípravu ale také ostatní. „Za což jim patří velký dík."
Pro menší Letce z nižších žákovských kategorií byla situace obtížnější hlavně z hlediska úbytku socializace. Viditelně jim chyběla parta, což se snažil Martin Hušpauer nahrazovat u svého týmu pravidelným setkáváním přes interaktivní platformu Google Meet. Tým spolu ještě před začátkem tréninku prohodil pár slov, trenéři si navíc užívali rozmanitost tréninkového prostředí Letců, které viděli přes kameru.
„Někdo se připojil na zahrádce, jiný v pokojíku a další na chodbě. Přizpůsobovali jsme si podle toho cviky, kluci si dokonce dávali během challenge větší dávky, než jsme jim určili my," komentoval trenér páťáků. Přístup všech ho potěšil, jeden z hráčů i přesto vyčníval.
Lukáš Přibyl.
Desetiletý polař odjel s rodiči po spuštění opatření na chalupu, kde sám trénoval v horských podmínkách. Na online trénincích měl stoprocentní docházku, byl navíc připravený na všechny úkoly. „Z vlastní motivace každý den běhá a cvičí navíc. Posílal mi videa, běhy měli všichni kluci zaneseny v aplikacích,“ vysvětloval Hušpauer. Přibyl si přidal dokonce výběhy do kopce. „Za mě s docela přísným sklonem,“ smál se kouč pětky.
A následně otevřel zajímavé téma. „Přístup týmu byl výborný, Lukáše vyzdvihuji proto, že tomu dal něco navíc. Pracoval z vnitřní motivace. Objevil emoční vazbu k činnosti a ne k cíli. Dostalo mě, že tak mladý kluk je toho schopen. Jeden z mých hlavních motivací je, aby kluci získali lásku k celé cestě a nejen výsledkům."
Dříč se našel také mezi šesťáky a nejde o neznámé jméno. Mikuláš Kalčev byl nominován už na Letce měsíce září, jako správný lídr pilně trénoval také během domácí přípravy. „Je to dané jeho charakterem, který vidím jako pevný, zdravý... Je dobře vychovaný, což jde vidět. Zařazuji ho mezi vybrané hráče znovu, protože si to opravdu zaslouží," komentoval Martin Dufek.
Ukázali se také další. Třeba Ivan Andrushchenko, jehož poctivý přístup rovněž realizační tým zaznamenal. „Možná si bude nominaci na cenu Letce měsíce zasluhovat v příštích týdnech a měsících. Je ročník 2010, takže je mladší. Víme o něm."
Za osmičku vybral Martin Dufek s Marcem Vrbou Adama Svobodu. „Také on pracuje dobře dlouhodobě. Přidávají se k němu další, prozatím je v pracovitosti společně s Egorem Surkovem nejvýraznější," věděl hlavní kouč osmičky. „Jde o kluka, který neodmlouvá, chce se zlepšovat. O věcech přemýšlí a má vztah ke sportu.“
Také v dorostu se našel jeden ukázkový příklad tréninku v distančním prostředí, Martin Uldrich ocenil práci Adama Topola. „Je dobře fyzicky připravený a už od začátku angažmá v Letňanech poctivě pracuje. Je na tom s přístupem podobně jako Marat Isaev, který vyhrál Hráče měsíce říjen."
Podle trenéra jde především o kladný vztah k tréninku. „Jestli se udělá trénink takový, nebo makový, splní ho vždy. Je jedno, jestli musí dojet do arény, nebo maká za barákem. Jde o velkou devízu, je vidět, že ho to baví a ví, proč sport dělá," uzavřel Uldrich.
Nezbývá než věřit, že k návratu do online prostředí již nedojde. Všem pracantům a i ostatním nezmíněným, kteří se snažili plnit své tréninkové povinnosti naplno, patří uznání.
