Výšlap to byl dlouhý. Nakonec skončil pod vrcholem, těsně před posledním výškovým táborem. Letci po návratu do II. ligy ovládli základní část své skupiny, ve finále Severu nestačili na Dvůr Králové 3:4 na zápasy. Game 7 patřila soupeři, tříbranková ztráta se letce umazat nepovedla. „Mrzí to... Když se ale na sezonu dívám globálně, musíme být spokojení," říká kouč Jaroslav Nedvěd. Zůstávají stejné ambice i pro příští ročník?
Náraz přišel v sedmém finále Severu. Skupina o baráž byla blízko, nakonec však těsně unikla. Jak uplynulý ročník hodnotíte?
(přemýšlí) Sezona za mě byla úspěšná, i když je konec opravdu hořký. Měli jsme postup na dosah, od superfinále nás dělilo 60 minut. V posledním zápase jsme nezačali dobře, ale rvali jsme se. Při troše štěstí, shodě okolností a lepší konstelaci jsme mohli skóre otočit. Z 0:2 by se nám to možná povedlo, 0:3 už bylo vzhledem ke zkušenosti soupeře moc.
Nevstává se poslední dny těžce?
Vstává. Člověk nechce věřit, že mu šance proklouzne mezi prsty, když je tak blízko. Pokud se ale podívám na sezonu globálně, musíme být spokojení. Nechci házet velká slova, je to každopádně úspěch. Mnoho kluků má za sebou premiérový rok v dospělém hokeji poté, co celou předchozí sezonu po konci juniorek nehráli kvůli koronaviru. Stavěli jsme tým, přes léto jsme viděli asi 60 hráčů. Vybrali jsme 25 bojovníků, kteří za nás kopali. Všichni prokázali, že jsou přínosem a že do Letňan patří. Teď máme výstupní pohovory, je cítit, že si kabina sedla. Utvořila se perfektní parta, která tahala za jeden konec. Neměli jsme žádné rozdělené skupinky, což se pokaždé v klíčových momentech projeví. Takže souhrnně hezký hokejový rok, skončili jsme těsně pod vrcholem... A to mrzí.
Série se Dvorem byla vyrovnaná, rozhodovaly detaily. Co nakonec poslalo soupeře dál?
Asi zkušenost, soupeř je zběhlejší než my. Chybělo nám malinko víc přehledu, klidu, vyzrálosti v určitých situacích při zakončení a malinko klidnější řešení některých defenzivních situací. To neplatilo jen pro poslední zápas, ale v celém průběhu série. Mohli jsme vyhrát už jedno dvě utkání předtím.
Před sezonou jste říkal, že nastavování směru může trvat i tři sezony. Je pro vás překvapení, jak si organizace sedla už v prvním roce?
Částečně určitě ano. Dáváte mužstvo dohromady z nuly, z ničeho, vaříte guláš. Mám zkušenosti z mládežnických soutěží a extraligy, neznal jsem dopodrobna ani kvalitu soutěže. Šli jsme do sezony s obrovským odhodláním, ale že projdeme základní částí na první místo, asi trochu překvapení bylo. Na druhou stranu se nám zkrátka dařilo a v takovém případě je parta vždy dobrá. Negativní věci vyplavou až ve chvíli, kdy se prohraje šest zápasů v řadě, což se nám za celý rok nestalo. Tvrdě jsme pracovali v tréninku a přenášeli to do zápasů. Nedostali jsme se do větší krize. Určitě je trochu překvapení, že si to sedlo první rok, zároveň to ale není záruka. Nemáme s hráči dlouhodobé smlouvy, předsezonní období bude mít stejný průběh jako minulý rok. Kluci, kterým se dařilo, mohou dostat laso o ligu výš. Třetina, čtvrtina družstva nám může odejít, místo nich musíme shánět nové hráče. Takže to, že si vše sedlo napoprvé, není záruka.
Hádám, že v hlavě už máte skladbu kádru na příští sezonu.
Je to tak, někteří kluci nevědí, co bude dál. Mají nabídky z vyšší soutěže. Někdo může chtít zase skončit z rodinných důvodů. Nejsme profesionální soutěž, kluci se mohou rozhodnout, že budou pracovat, nebo studovat. Pak případně musíme oslovit nové tváře, takže proces nás opravdu čeká stejný. Doufám, že se povede provést minimálně se stejným úspěchem.
Výjimkou nejsou ani veteráni Miroslav Kopřiva s Janem Hlaváčem?
Nejsou, zatím nemám žádné informace. Bude záležet na tom, o čem jsme se bavili. Mají rodinu, uvidíme, jak budou stíhat pracovně. A jestli budou chtít do portfolia svého volného času zařadit večerní tréninky a víkendové zápasy.
Cesta angažování hráčů s návazností na Letňany (odchovanci, bývalí hráči) se ukázala každopádně jako správná, že?
Stoprocentně, je to správná myšlenka. Mládež máme kvalitní. V osmé třídě se žáci začnou rozprchávat a jdou si vyzkoušet, jestli mají na vyšší level. Někteří se po kolečku v extraligových dorostech a juniorkách vracejí. To je právě naše nadstavba, že se Letci mají, kam vrátit. Příkladem jsou třeba Vojta Kropáček, Jan Zedek, Kuba Wojnar nebo Jan Hanuš. Věříme, že jich tu časem budeme mít zpět ještě víc.
Mluvil jste o tom, že jste úplně neznal kvalitu soutěže. Co vám o sobě řekla i směrem k příští sezoně?
Na to, že jde o neprofesionální soutěž, při níž kluci chodí do práce nebo školy a po večerech trénují... Má obrovské nasazení, velké tempo. Trochu byly bity týmy jako Bílina a Řišuty na nedostatek hráčů při karanténách, my měli naštěstí od začátku široký kádr. Zaznamenali jsme velký zájem hráčů, kteří přišli do Prahy studovat. Soutěž mě každopádně svojí kvalitou překvapila. Pro mladé kluky je to přestupní rok, neskáčí z juniorky rovnou do Chance ligy. Řada z nich se může po dvou sezonách posunout klidně o soutěž výš.
Máte už představu o tom, jak bude vypadat příprava na příští ročník?
Zatím jen hodně hrubý obrys, volno budeme mít v podstatě celý duben. Kluci si ale už od příštího týdne individuálně nebo po malých skupinkách zajišťují suchou přípravu. Budou chodit do posilovny. Teď se začínají hýbat sami, od nás budou mít oddych. Byl bych hrozně rád, kdybychom měli od května kombinovanou přípravu s ledem alespoň dvakrát týdně. Ale to je o jednání s majitelem, jaký bude náš tým mít budget. Každopádně brzký led se nám osvědčil z minulé sezony docela dost, chtěli bychom ho zařadit. Teď po sezoně je každopádně potřeba se věnovat i jiným věcem než sháněním hráčů, na řadě jsou také finance.
