Pro všechny členy týmu to byly zatím dva nejdůležitější zápasy dosavadní kariéry. A i David Pojkar přiznal: „Jako trenér mládeže jsem zažil něco úplně nového.“ Hráči letňanského dorostu si po povedené sezoně vybojovali postup do play-off, kde nejlepší čtyřka touží po účasti ve vyšší soutěži. Jenže Letci skončili hned v semifinálovém kole. Po prohrách 2:3 a 0:4 s plzeňským týmem Pilsen Wolves.
V šatně tekly slzy, zklamání bylo patrné. Letci v pondělí nezvládli domácí odvetu a jinak povedená sezona pro ně skončila. „Já jsem ale na ně pyšný, všichni si zaslouží velkou pochvalu za to, jak pracovali,“ říká nyní s odstupem času smířlivým tónem hlavní kouč Pojkar. Ten, který je jinak známý svou výbušností.
Však dorost skutečně zažil povedený půlrok. Vyhrál základní část, s předstihem ovládl i nadstavbu. A po několika letech si v Letňanech vysloužil svými výsledky zvýšenou pozornost. Takovou, že v hangáru přišli Letce podpořit nejen rodiče, ale i hráči dalších věkových kategorií. Atmosféra jako na áčku...
„Hráli jsme naplno, bohužel nás po celou sezonu trápí nízká efektivita.“ Jenže proti vyzrálejším Wolves si Letci v odvetě horko těžko vytvářeli střelecké příležitosti. „To je pravda, pořád se to snažíme hrát po rozích, málo střílíme, málo dojíždíme střely, málo dorážíme. Ti kluci to v sobě ještě nemají, dlouho jim to nebylo vtloukáno do hlavy.“
Navíc když musíte dotahovat manko z páteční bitvy na západě Čech (2:3), kde jste měli dobře rozjetý zápas, který smolně ztratíte. V odvetě místo úvodního tlaku Letci sami dvakrát inkasovali. A pohroma se blížila.
Mimochodem, hosté Pražany přestříleli v poměru 39:19. „Když dostanete dva rychlé góly takhle brzy, tak vás to samozřejmě opaří. Nejsme dospělý Liberec,“ připomněl Pojkar úterní bitvu v extraligovém předkole play-off, kdy Bílí Tygři ztráceli 0:3 po 9 minutách, až nakonec dokonali vítězný obrat v prodloužení. „Cítil jsme na klukách tíhu zápasu, ale nemůžu jim vůbec nic vytknout.“ Mrzí ho jen jediné: „Že když šest hráčů není v sestavě, tak přijdou kluky podpořit jen dva z nich. Zbytek je doma, ale nebudu jmenovat.“
Sám Pojkar se snažil mužstvo pozitivně hecovat. „Pořád se o mně říká, že řvu, že jsem jak nějaký blázen. Ale já jen chci, aby kluci dělali ty věci naplno, to je důvod, proč jsem hlučný. A funguje to. Vidím, že jsme odvedli kus poctivé práce.“
I on coby trenér mládeže zažil v play-off svoji malou premiéru. A neskrývá: „Byl jsem nervózní před oběma zápasy, je to opravdu jiné. Vyžaduje to trošku jinou přípravu, individuální pohovory s hráči, psychickou podporu. Ale užili jsme si to,“ dodává.
Dorostu tak končí sezona, po jednání s vedením klubu by ovšem jejich kouč měl u mužstva zůstat. O motivaci do příštího ročníku je rozhodně postaráno.
„Samozřejmě budeme chtít laťku ještě posunout. Bude to těžké, ale ti kluci na sobě chtějí pracovat.“ Touha postoupit z regionální ligy tak trvá dál...
