Není jednoduché najít pozitivní věci na sezoně, v níž porazíte jen jediného soupeře. Přesně tohle totiž potkalo letňanské osmáky v uplynulém ročníku. Zaznamenali pouhé tři výhry nad pražskou Kobrou, po zbytek soutěže sbírali jednu porážku za druhou. A trenér Ladislav Kadaně na rovinu přiznával: "Byla to moje nejtěžší sezona v dosavadní trenérské kariéře." Tak si ji naposledy ještě jednou připomeňme.

Není divu, komu by se líbilo skousávat každý týden porážky. Psychicky náročné období ovšem nezažil jen trenér, ale i samotní hráči. Vždyť rok předtím byli zvyklí soupeře často skalpovat a třeba s Mladou Boleslaví bojovali o první místo v ligové skupině.

Letos se stejným soupeřem (získal bronz na MČR) dostávali debakly a horší v žákovské lize už byla jen zmiňovaná Kobra. Navíc medaile necinkaly ani na turnajích... Tohle by asi zamávalo s každým.

Co že taková proměna? 

Konkurence ve skupině byla velmi silná a navíc... "V každém týmu tvoří čtyři až pět hráčů určitou kostru, pak se k nim přidávají další. Jenže nám bohužel všichni tihle hráči před sezonou odešli, většinou do konkurenčních pražských klubů, které mají své dorosty v extralize," říká svůj názor kouč Kadaně. "U nás pak už bohužel nebyl nikdo, kdo by dokázal pravidelně vzít zápasy do svých rukou."

Porážky hlodaly i samotného trenéra, pro kterého bylo hodnocení sezony velmi složité. Kolem horké kaše ale nechodí a mluví bez kličkování. 

"Za těch devět let jsem nezažil psychicky náročnější rok a asi to na mně bylo i vidět. Od půlky sezony jsem z toho byl hodně špatný. Nechtěl jsem, aby ti kluci takhle prohrávali."

Přesto lze najít i určité pozitivum. 

Například v tom, že to mužstvo nezabalilo a hráči se snažili s nepříjemnou situací i tak bojovat. A toho si jejich trenér cení nejvíce. "I když to nestačilo, kluci se na to nevykašlali a snažili se makat. Pořád s tím chtěli něco udělat, přestože se mužstvo nacházelo v rozkladu."

To "v rozkladu" znamená hrát zápasy v sestavě kolem deseti hráčů. Sedmičku od začátku do konce sezony trápil velmi úzký kádr, na tréninky kolikrát chodilo kolem osmi kluků. 

"Celkem nás bylo třináct, ale občas někdo pomáhal staršímu ročníku nebo nás trápila zranění a nemoci," vysvětluje Kadaně. "Je těžké s tak úzkým kádrem hrát a vyhrávat."

Nalomená psychika se u hráčů samozřejmě občas projevovala. "Bylo to vidět v utkáních, kdy jsme měli šanci na vítězství, ale stejně jsme to neotočili nebo nedotáhli. Ty kluky zná. Vím, že si dřív na ledě dovolovali víc," mrzelo Kadaněho.

Nezapomněl ale vyzdvihnout třeba druhou vzájemnou bitvu na ledě Sparty, kdy Letci favorita, který nakonec bral stříbro na finálovém turnaji MČR, výrazně trápili, třebaže nakonec prohráli 4:6. "Bojovali jsme do poslední minuty a jen těsně prohráli. To byl asi nejsvětlejší okamžik."

Pro dosavadní osmičku nyní hraje do karet, že hokejový svaz nově založil 9. třídu, a tak se náročný přechod do dorostu o rok odkládá. A plusy na tom vidí i jejich dosavadní trenér.

Ten však u mužstva končí, přebírá ho jeho nástupce Tomáš Ebel. "Chtěl bych klukům moc poděkovat a popřát, ať se jim do budoucna daří," doufá Kadaně. "Přeji si, aby se ten kádr dal zase dohromady a začal vyhrávat. Už jsem jim řekl, že když budou makat, v budoucnu se jim to vrátí."