Vedení klubu si ho chválí, on sám se snaží v trenérské kariéře posouvat neustále dál. A nebojí se prosazovat vlastní metody. Je to sotva týden, co trenér Martin Hušpauer dosáhl s letňanskou čtyřkou dalšího sportovního úspěchu, když Letci ovládli 10členný turnaj plný silných výběrů. "Je to cenný skalp. Máme dovednosti i výborné brankáře, ale vítězíme hlavně kolektivně. Srdcem a vůlí," říká.
Ten nedávný turnaj v Praze leccos naznačil. Třeba to, že v Letňanech může vyrůst velmi slušný ročník.
Letci nejenže den zakončili finálovým triumfem 6:5 nad výběrem Prague Select, ale především si ukázali, že jsou herně konkurenceschopní. A to i proti týmům složeným z šikovných individualit.
"Vítězství je jedna věc, ale herní projev druhá. Těší mě, že jsme si dokázali, že můžeme hrát s každým," vrací se kouč Hušpauer. "Já tenhle úspěch řadím hodně vysoko. Protože to bylo podtrženo tím, že všichni do jednoho šlapali, hráli rychlý důrazný hokej a hlavně tahali za jeden provaz."
Hušpauer, sám bývalý druholigový hokejista, je se svým mužstvem od samého začátku, co vzniklo. Během čtyř sezon, obklopen svými asistenty, se snaží dát hráčům svůj určitý rukopis.
Je zajímavé sledovat jejich vzájemný vývoj. Jak vztah mezi oběma stranami neustále roste... Však kouč na rovinu přiznává: "Mám ty kluky hodně rád a vím, že jim můžu ještě hodně dát. Rád bych s nimi přešel do velkého hokeje. A když tu důvěru nedostanu? Tak se s tím holt smířím a přijmu novou výzvu."
Velký hokej? Ten v letošní sezoně ještě nebude - tedy alespoň oficiálně ne. Poté, co nově vznikla 9. třída, Český hokej upustil od dřívějšího zvyku, kdy čtvrťáci od ledna rozehráli krátkou soutěž na velkém kluzišti. Tohle je nově čeká až v příští sezoně.
A tak si to v Letňanech vyřešili po svém. Účastní se povinných svazových turnajů s pražskými týmy v minihokeji (3 na 3) na šířku jedné třetiny, ale zapsali se i do miniligy organizované Libercem, kde se velmi kvalitní celky z extraligových klubů měří na jedné celé polovině hřiště (4 na 4). No a aby toho nebylo málo, Hušpauer už dohodl pravidelná přátelská měření i na regulérním hokejovém hřišti, ať jeho hráči okusí velký hokej (5 na 5).
Jinými slovy - Letci se učí hrát na třech různých frontách. A o rozmanitost nemají nouzi.
"Jsem přesvědčený, že to může posilovat rozvoj hráče, i ten mentální. Protože pro děti není úplně jednoduché přizpůsobit se pokaždé něčemu jinému," uvažuje trenér Hušpauer. "V každém tom hokejovém formátu musíte trochu jinak přemýšlet a reagovat. Což se nám v budoucnu může vyplatit."
Navíc, každý druh hokeje ukazuje jeho svěřencům přednosti a slabiny, na nichž společně mohou pracovat. Pro trenéry jsou to velmi užitečné informace.
"Někdo je výrazný v minihokeji, ale na velkém hřišti zase ukázali přednosti jiní kluci, což je super. Obecně se snažím dávat menší kluky k větším, slabší k silnějším, aby všechno bylo vzájemně propojené. Nejdůležitější ale je, že je to baví a že se na hokej těší, ať už hrajeme cokoliv."
Ve čtyřce však není hokej jen o dění na ledě...
Tak třeba letní soustředění, které tým strávil pospolu. Trenéři si pro svěřence připravovali večerní program, kdy společně debatovali o hokejových tématech - ovšem trochu jinak.
"Vyprávěli jsme si, jaké hráče znají, v jakých týmech hrají a jak by je charakterizovali. Co znamenají gesta rozhodčích, kdy se píská ofsajd a kdy icing, kreslili jsme si i různé věci na tabuli," líčí Martin Hušpauer, na první pohled zapálený do hokeje. "Při večerním programu jsme si pouštěli i filmy o hokeji, kde jsou různé sportovní i lidské příběhy. Bylo vidět, jak to kluci žerou."
Slabší chvilky však postihnou každý tým a ani tenhle nebyl výjimkou.
Ta nejslabší přišla na začátku školního roku. A kouč přiznává, že musely následovat tresty.
"Ale férové, na kterých jsme se domluvili. Byl začátek školního roku, někteří kluci přicházeli pozdě na led, do toho se musí nově starat o svou sušárnu. Bylo tam víc starostí najednou a museli jsme si to důrazně vysvětlit. Ale sedlo si to a teď všechno funguje jako jeden tým," pochvaluje si Hušpauer.
Právě na týmovosti má svoji hru se čtvrťáky založenou. "Možná nemáme moc ruce na nějaké stahovačky, ale doháníme to jinak - rychle si přihráváme, využíváme mantinely, zvládáme souboje jeden na jednoho. Všechny tyhle prvky přenášíme do hry a já mám z toho radost."
Mimochodem, v úspěšném tažení těchto Letců tkví i jeden slogan. V týmu ho znají pod tajnou zkratkou KMB!
"K...a musíš bruslit, ale to tam asi nepište," směje se trenér. "Hecujeme se tím, protože i když je pro nás hokej zábava, pořád si to musíme i odpracovat. Vybojovat každý puk, vracet se a bruslit!"
"Je to úžasný formát pro rozvoj individuálních dovedností. Nevyhnete se v něm spoustě soubojů, musíte přejít jeden na jednoho. Nutí vás to rychle rozehrát a stejně rychle zakončit. Jste hodně na puku."
"Tady si už zvykáte na jiné postavení, chce to více organizace a spolupráce, kdy někdo musí být vepředu a někdo vzadu. Musíte pracovat s šířkou hřiště. Začínáte využívat vyjetí z rohu a další herní prvky."
"Najednou nastupujete v jednotlivých formacích, pískají se ofsajdy, střídáte ze střídaček, máte běžné rozhodčí. To všechno je pro kluky nový velký zážitek, který přispívá k další motivaci."
