Jak se stát ve sportu jedním z nejlepších? Každodenní dřina v posilovně a na ledě zdaleka nestačí, důležitou roli totiž hraje taky psychická stránka. Symbióza hlavy a těla je i v hokeji rozhodujícím faktorem. Jaké problémy jsou s křehkou mentalitou spojeny a co odlišuje hráče od průměru? Na nelehké téma se rozpovídali kouč Martin Rousek spolu s šéftrenérem klubu Jaroslavem Nedvědem.

Není novinkou, že psychické rozpoložení hráče má na jeho herní schopnosti nemalý vliv. Nervozita, tréma a nízká sebejistota znamenají spoustu zbytečných chyb až prohraných utkání. „Každý hráč se může výborně naučit zvednout závaží, udělat na ledě kličku nebo projet celé hřiště v nejrychlejším čase. Nakonec ale všechno rozhoduje hlava,“ podotkl Jaroslav Nedvěd.

Čím se tedy ten nejúspěšnější hokejista liší? Odpověď je podle trenéra mužů jednoduchá: „Právě správně nastavené vědomí posouvá sportovce dál a odděluje ho od ostatních. Nejlépe se hokejově zlepšuje ten, který sám sobě věří a nebojí se.“

V každém případě u hráče zastupuje psychika minimálně padesát procent z celého jeho výkonu. Trenér devítky a juniorky Martin Rousek konstatuje známé pravidlo: „Chyba v zápase může hokejistu výrazně rozhodit nehledě na to, že má sebevíc natrénováno. Pokud je hráč nevyrovnaný, můžou jeho myšlenky tvořit až 80 % z herního výkonu.“

Kdy ale přesně nastává zlom, že se hráči na ledě začínají chovat jinak? Menší děti problémy nemívají a většinou také nehledají rozdíly mezi tréninkem a zápasem. Nervozita a pochybnosti tedy nastávají až v pozdějším věku, kdy je víc vidět konkurence. „První větší komplikace se objevují v dorostu, kdy je klukům už okolo patnácti let. O svá místa na soupisce bojují a chtějí vyniknout,“ vysvětluje Martin Rousek.

Myšlenky se u sportovců mohou samozřejmě lišit. Existují hráči s nízkým sebevědomím a nedostatečnou odvahou, ale také ti, co jsou až přehnaně sebejistí. Oba extrémy jsou pro výkon pochopitelně škodlivé, trenéři jsou však na tyto případy zvyklí.

„Setkal jsem se s několika hráči, kteří byli na tréninku výborní a nám trenérům se líbili. V utkání to ale bylo jiné, najednou hráli zbrklí a nedokázali přenést výkon do zápasu,“ vyprávěl Rousek. „Kluk může být sebevíc fyzicky připravený, kvůli nízkému sebevědomí však svoji kvalitu často nedokáže prodat,“ navázal šéftrenér klubu Nedvěd.

Sebevědomí je jeden z nejdůležitějších faktorů ovlivňující herní výkony jednotlivců. S přehnaným respektem k soupeři se totiž těžko vyhrává. Jenže někdy je sebejistoty až příliš. „Když je někdo výrazně sebevědomý, hrozí, že na sobě časem přestane pracovat a myslí si, že se zápasy odehrají samy,“ pokračuje Nedvěd.

Podle Rouska je každopádně správné, že si hráči na ledě dovolí: „Nevadí mi, jakmile si hráč odvážně vyjede v plné rychlosti a nasazení a pak udělá chybu. Horší je, když si myslí, že ve stoje objede všechny obránce.“ Hokejistům při zápasech mohou po psychické stránce napomáhat fandící rodiče na tribuně, co chtějí svého potomka vidět v každé akci. Zdánlivá jistota se ale na výkonu ne vždy podepíše.

A jak je na tom psychika u dospělého hokeje? Šéftrenér Letců zdůraznil, že její role bývá u mužů ještě vyšší: „Tlak je na výkon jednotlivce a celkový výsledek daleko větší. Ačkoliv jsou už hráči zkušenější, tak se pořád můžou z něčeho složit.“ Množství problémů se logicky tvoří podle úrovně soutěže, jež daný celek hraje. „Strach u hráčů bývá hlavně ve vyšších ligách, kde jde týmu například o postup nebo sestup.“

Jak u hráče předejít úzkostem a obavám z neúspěchu je otázkou, na kterou se sám sebe ptá každý trenér. V případě problému se nesmí u jednotlivce zapomenout na komunikaci. „Snažíme se hráče naučit s nervozitou pracovat, aby hráli stejně jako na tréninku,“ povídal Rousek. „Na některých je po čase vidět posun. Pořád ale zůstávají jedinci, co v sobě mají bohužel blok.“

Jaroslav Nedvěd za svoji kariéru odehrál skoro tisíc zápasů, z toho více než polovinu strávil v české extralize. Body sbíral ale i ve Finsku či Severní Americe a sám tudíž potvrzuje, že se psychika nemůže v žádném případě podcenit. „Z vlastní zkušenosti vím, že se ve vypjatějších situacích musí přijít na to, jak ze sebe trému rychle dostat a hrát na maximum.“ Nakonec vyzdvihl nenápadnou důležitost rituálů, jež si každý hráč může nastavit podle svých potřeb.

„Rituály můžou být pro sportovce velkou pomůckou, ačkoliv pro někoho působí bezvýznamně," popsal kouč A-týmu. Existuje spousta dalších způsobů, jak se na zápas přichystat, funguje například hudba, poctivý spánek nebo motivační podcast. "Tyto malé osobní drobnosti dokážou hráče uklidnit a pomůžou posílit jeho soustředěnost," uzavírá Nedvěd.

Samotný proces je však velmi individuální a porozumění vlastním myšlenkovým pochodům chce především trpělivost. Každý si musí časem najít svoji cestu, jak s psychikou co nejefektivněji pracovat.