Pro někoho možná trochu odvážné rozhodnutí. Teprve 20letý Béla Rohmer si vybral pro další část hokejové i studijní kariéry Česko. Původem německý zadák si naposledy zahrál v Anglii s legendárním gólmanem Petrem Čechem, který se s koncem fotbalové kariéry vrhnul po lapačce s betony, na ostrovech strávil většinu života. Proč zvolil zrovna Prahu a jaká je sportovní ikona uvnitř kabiny?
Jedna otázka se na začátek nabízí víc než jiné. Máte německé a britské občanství, hrál jste na ostrovech, tak jak jste skončil v Letňanech?
Přišel jsem do Česka studovat, vybral jsem si mezinárodní obchod na VŠE. Přiznávám, že jsem se na univerzity v republice díval hlavně proto, že jde o legendární hokejovou zemi. Jednu z šesti nejlepších na světě. Vždy jsem hledal nové výzvy, zdejší hokejová kultura přesně splňovala moje podmínky: hrát na vysokém levelu a zároveň studovat. Stěhování do cizí země, kde neumíte jazyk, může být náročné... Ale věřím, že když využijete každou příležitost, která se naskytne, budete se posouvat. Letci mi takovou šanci dali a mám velkou radost, že můžu v klubu působit.
A co původ? Cítíte se víc jako Němec, nebo Angličan?
Jsem Němec, který se narodil ve Velké Británii, kam se přestěhovali rodiče. Celý život jsem strávil na ostrovech a zároveň tam i hrál. Samozřejmě jsem rád, když se Německu daří třeba na mistrovství světa a užívám si rivalitu se Švýcarskem. Navíc teď v národním dresu hraje několik skvělých mladíků, poslední olympiáda byla pro národ neuvěřitelnou jízdou. Vzhledem k tomu, že jsem ale trénoval v Anglii, jsem možná ještě pyšnější na jejich reprezentaci. Můj nejoblíbenější hráč je Ben Davies hrající za Guildford Flames, který rozhodl prodloužení s Francií na slovenském mistrovství a udržel Brity v elitní skupině. To byl hodně inspirativní moment (Velká Británie v zápase prohrávala už 0:3, ale v prodloužení dokonala obrat 4:3, pozn. red.).
Právě v Guildfordu jste hrál za přidružený Phoenix ligu NIHL 2. Jaká je kvalita tamního hokeje?
Jde o dobrou ligu, která je výborná hlavně pro hráče přecházející z dorostu do seniorského hokeje. Byl jsem nejmladší v kádru a moc jsem si čas v Guildfordu užil. Juniorský celek tam vede slovenský kouč Miloš Melicherík a organizace funguje skvěle. Pro klub je výchova hráčů srdcová záležitost. Můj bratr Milan koneckonců chytá za kategorii U18 a dost z jejich mládežnického programu profituje. Vždy bych to tam doporučil.
V klubu jste se setkal s Petrem Čechem. Bývalá fotbalová ikona odstartovala svou hokejovou kariéru minulou sezonu právě u vás ve Phoenixu, co na něj říkáte?
Petr je opravdu výborný chlap. Pokaždé si připraví v kabině předzápasovou motivační řeč, má obrovské zkušenosti, z nichž může těžit každý. Projevují se speciálně u mentální stránky hry, je v ní díky fotbalové kariéře super silný. Z jeho přístupu snadno poznáte, že se pohyboval na nejvyšším sportovním levelu. Sálá to z něj.
A jaký je brankář?
Myslím, že se mu úspěšně podařilo přesměrovat um z jednoho sportu do druhého. Stal se z něj vážně dobrý hokejový gólman. Jeho způsob čtení hry a skvostné reakce určitě dodávají týmu sebevědomí, celkově je hodně inspirativní.
Po přesunu z Británie musíte čelit složité koronavirové situaci. Na ledě trénovat nejde, daří se vám střádat pohyb aspoň mimo něj?
Situace je náročná v Česku stejně jako v mnoha jiných zemích. Věřím, že byly podniknuty správné kroky, které dostaly dění pod kontrolu. Samozřejmě doufám, že se brzo vrátíme na led a budu moct trénovat s týmem... Ale je nutné respektovat podmínky a snažit se soustředit na kondiční přípravu. Naštěstí mám přístup ke dvorku na kolejích a využívám ho k tréninku. Posiluji, makám na stickhandlingu i střelbě. V době, kdy jsou posilovny zavřené, musíte být kreativnější.
V čem konkrétně?
Pokaždé jde najít cesta, jak si připravit program, který vám sedí. Musíte poznat, co vám vyhovuje. Už jsem se zapojil do tréninku v Letňanech během předsezonního období. Bylo to náročné, ale opravdu se mi můj nový klub a tým líbí. Každý mě tu přijal skvěle.
Možná jen závěrem, jak byste se představil čtenářům? Ještě jste nenastoupil za Letce k zápasu, jaký typ hry vám sedí?
Řekl bych, že jsem spolehlivý bek, který má rád fyzickou hru. Během minulé sezony jsem se hodně soustředil na svoje ofenzivní schopnosti, abych se posunul spíš do role ofenzivního obránce hrajícího na obou stranách ledu. Moji trenéři v Guildfordu ve mně každopádně viděli hráče s dobrou pracovní morálkou na hřišti i mimo něj, jenž se snaží rozvíjet hru.
