Off-ice trénink a role v přípravě

Poslední dvě sezony byly odlišné. Nepříjemná epidemiologická situace si vyžádala vládní opatření, která kolektivní sporty na amatérské úrovni stopla. Mládežnické kluby se však přizpůsobily. Suchou přípravu trvající již několik měsíců hráči absolvovali v malých skupinách nebo individuálně doma, off-ice tréninky tak dostaly větší prostor než dřív. Jak je příprava mimo led vlastně důležitá a co přináší?

Hokej už dávno není jen o nekonečném bruslení, fyzická připravenost se paradoxně buduje spíš mimo led. Off-ice tréninky byly v minulosti typické hlavně pro letní období, dnes se tento trend ovšem rozšiřuje i mimo něj. A vládní opatření význam venkovní přípravy ještě umocnila.

„Troufl bych si říct, že suché tréninky tvoří až 40 % veškeré přípravy. Mělo by se na nich však pracovat obrazně 365 dní v roce, tedy neustále,“ vysvětluje Marco Vrba s dovětkem, že bez této části se ve své hokejové kariéře neobejde žádný hráč.

Off-ice trénink většinou probíhá mimo stadion, v posilovně nebo tělocvičně. Přináší efektivní rozvoj kondice každého hráče, čímž maximalizuje jeho výkon na ledě. Zároveň zapojuje určité skupiny svalů tak, aby se zvýšila připravenost sportovce třeba na nadcházející sezonu. Do tréninku se nejčastěji zařazuje koordinace, intervaly, plyometrie, mobilita nebo posilování.

Hokejisté se konkrétně zaměřují na fyzické aspekty, které jim následně pomůžou co nejvíc vynikat v zápase. Brzy končící trenér první třídy upřesňuje, že se jedná hlavně o dynamiku: „Důležité je posilování středu těla a dolních končetin, aby se u hráčů rozvíjela dynamika. Často ale pracujeme s hokejkou, což se dá také trénovat kdekoliv.“

K suchému tréninku se váže nespočet pomůcek. Kromě závaží se hodí překážky, lanový žebřík a různá balanční zařízení jako je bosu. Martin Dufek vyzdvihuje například odporovou gumu: „Lze s ní dělat mnoho cviků, dobře totiž posiluje vnitřní svalstvo.“ Hodí se ale zkrátka všechno, co umožňuje koncentrovat zátěž do nohou a středu těla.

Funkční off-ice trénink se odvíjí od věku dětí. Koučové rozhodně nemohou naplánovat stejný program první třídě a dorostencům. „Zásadní je hlavně puberta, kdy dochází k velkým tělesným změnám a hráči můžou posilovat už i s činkami,“ doplňuje Vrba. V nižších kategoriích by totiž mělo veškeré posilování probíhat s vlastní vahou, aby se jednotlivé části těla nepřetížily.

Jak přimět soustředěně pracovat ty nejmenší? Perspektivní kouč zdůrazňuje, že je ideální trénovat formou zábavy a her. „Po starších se už později chce nějaký dril, ale pořád by měla převažovat láska ke sportu. Měli by mít hokej rádi i přes nutnou dřinu.“

V Česku je off-ice vnímán oproti jiným hokejovým zemím lehce odlišně. Od toho se bohužel odráží vztah, který k němu hráči mají. Podle Vrby suchou přípravu hráči nemají zrovna v oblibě, jelikož je často velmi náročná a může působit nezáživně. „To je bohužel problém. U off-ice tréninků se sice jedná o výstup z komfortní zóny, jenže o to jsou pro nás důležitější.“

„Je to vidět na hráčích z NHL, kteří nejenže dřou na ledě, ale i v tělocvičně. A proto jsou tam, kde jsou. My máme takový zvyk, že se spokojíme s maximem, co lze momentálně hrát, a dál už nepracujeme. A v tomto bodu se tvoří ten největší rozdíl,“ zdůrazňuje mladý trenér.

A jak to vypadá v Letňanech?

„Pokud je normální sezona, u šesté a osmé třídy máme off-ice trénink třikrát týdně. U prvňáčků je zařazena tělocvična na hry, základy protahování a podobně,“ vyjmenovává Vrba. V letošním roce se ale mládežnické soutěže kompletně zrušily a tréninky jsou tudíž jiné. Letci pracují převážně individuálně a celý hokejový program se přizpůsobuje aktuálnímu epidemiologickému stavu.

Plány se tedy tvoří nezvyklým způsobem, protože realizační týmy nemohou mít pohromadě ani celý mančaft. „Každý den klukům nastavujeme tréninkový proces, metodiku a posloupnost. Snažíme se stále zůstat v blízkém spojení, jinak nevidím způsob, jak pracovat na zlepšení,“ vysvětluje Dufek.

„Hráči se musí udržovat ve fyzické kondici, proto jim posíláme programy, které by měli plnit. A jestli je opravdu plní, to je pouze na nich a na jejich rodině." Trenéři totiž na Letce nemají jak dohlížet, tudíž se spoléhají na jejich vlastní zodpovědnost. „Teď se ukáže, jak mají děti celý proces rády i samostatně. Uvidí se, kdo hokej nejvíc miluje," uzavírá hlavní kouč šesté a osmé třídy.

Právě teď je u každého hráče důležitá pracovitost a cílevědomost, které ho připraví na pozdější návrat na led. V době, kdy se Letci nemohou setkávat v Ice Areně, rozhoduje individuální přístup.

A nezapomeňte, kreativita cvičení v bytě, přírodě nebo na zahradě nezná mezí!