Časy, kdy se na klasickou obuv připevňovaly nože řemínky, jsou dávno pryč. Současná podoba bruslí je absolutně nesrovnatelná. „Dneska jsou brusle zpracované tak dobře, že musíte mít vyloženě smůlu, aby vám v něčem nepadly,“ říká zkušený prodejce hokejové výbavy Jeník Boháč.
NEJČASTĚJŠÍ CHYBY
Při výběru nových bruslí je doporučeno nechat si poradit někým, kdo tomu opravdu rozumí. „Za největší chybu považuji to, že někteří nedůvěřují personálu, který výbavu prodává, což vzhledem ke zkušenostem, které má, není dobré,“ vysvětluje Boháč. Na proškolení se klade velký důraz, prodejci tak opravdu ví, o čem mluví. Často s hokejem mají i osobní zkušenosti, jedná se například o bývalé hokejisty. Škálu bruslí, jež je dneska opravdu široká, vám rádi ukážou, popíšou a ozřejmí.
Lidé často žijí v domnění, že čím dražší, tím lepší. Není tomu tak. „Nejdražší neznamená nejlepší. Zastáváme názor, že základní řada dítěti postačí a odvede skvělou práci. Navíc tvrdší, pevnější, kvalitnější brusle může v určitým věku na nožičku vyvíjet větší tlak a v ten moment může mít opačný dopad – nohu poškodit.“
CO (NE)DĚLAT
Nechat si poradit jde ruku v ruce s tím, že brusle je třeba pořídit v profesionálních obchodech. V prodejnách, které nejsou specializované na hokejovou výstroj, kvalitní zboží pro sport na úrovni nenajdete.
Každý hráč by měl mít svoje brusle, nevyplatí se investovat třeba do bazarových věcí: „Pokud to rodiče myslí s dětmi vážně, radši ať pořídí levnější nové než dražší po někom,“ radí Boháč. Navíc je nutné, aby si hráč hokejovou obuv vyzkoušel.
Často si lidé lámou hlavu s výběrem správné velikosti. V dětském věku, oproti tomu dospělému, je těžké koupit brusle přesně nohu, protože růst nelze odhadnout. „Rezerva by měla být maximálně jedno číslo. Používáním se přizpůsobí noze a místo ještě přibude,“ objasňuje. Dále doporučuje nekupovat brusle velikostně s vidinou horizontu delšího než na jednu sezonu. „O hodně větší bota brání technice, člověk se v tom trápí a nemá nad bruslí kontrolu.“
ATYPICKÁ NOHA
Dnešní doba je tak pokročilá, že pokud se potýkáte s nějakým ortopedickým problémem, často i přesto najdete padnoucí pár. „Rozhodně se dá říct, že dnešní škála je široká a brusle jsou řešeny vícero střihy. Na výběr jsou taky určité výšky nártu, hloubky paty nebo šířky špičky.“
Zdravotnický potíž se však málokdy vyřeší na prodejně. „V zásadě doporučujeme poradit se s ortopedem, následně vybrat ideální brusli a poté existují firmy, které dokážou naskenovat to, jak vám bota sedí, kde vám nedosedá.“ Díky těmto moderním technologiím je tedy možné vytvořit speciální vložku do jakékoli obuvi, která se vymění za tu originální. „Kvalitní vložku ale lze pořídit i u hokejových značek, stojí okolo 1500Kč. Pokud je třeba, rozhodně se do toho vyplatí investovat.“
BROUŠENÍ
Frekvence broušení je silně ovlivněna údržbou bruslí. I proto Boháč vyzdvihuje, aby se děti o obuv naučily starat co nejdříve: „Pokud se k tomu povedou už jako mladí, budou chodit v chráničích i po gumách, kde prochází spousta lidi, tak eliminujete možnost, že šlápnou třeba na kamínek. Ne na každým zimáku je nová guma - může tam být někde mezera a tak podobně.“ Často se totiž musí brousit ne z důvodu opotřebení o led, ale protože došlo k nějakému mechanickému kontaktu.
Dalším určujícím faktorem je kvalita ocele, ta v průběhu let vyletěla nahoru. „Nyní i na té nejnižší třidě je velmi kvalitní ocel, která je nerezová a tvrdá. Nadstandard, který se nedá srovnávat s tím, co na bruslích bylo před lety,“ líčí Boháč a dodává: „Troufnu si říct, že pokud se o brusle staráte, tak úplně stačí jednou za týden. Spoustě lidem vyhovuje lehce ojetá bota více než čerstvě nabroušená.“ Broušení je však velice individuální věc. „Znám lidi, kteří jsou na údržbu velice poctiví a brousí jednou do měsíce, někdo brousí dvakrát týdně.“
Co se týče malých hokejistů, nedoporučuje se broušení velkých žlábků. „Konzultujeme to s vícero lidmi, kteří mají dlouhodobou praxi. Důležité je nepřehánět to s hloubkou, děti se potom hodně propadají do ledové plochy a dochází tak k přetěžování noh, vazů, kloubů, ale třeba také pánevního dna,“ popisuje dál.
VÁZÁNÍ
I způsob vázání se s dobou mění. Díky větší pevnosti bruslí, která v minulosti nebyla tak kvalitní, už není třeba vázat „na krev“. „Člověk by měl dotahovat ideálně na pocit, časy, kdy se noha téměř škrtila a někdo si to ještě omotal izolepou, jsou dávno pryč. Dneska vás ty brusle podrží.“ vysvětluje Boháč. „Také to souvisí s trendem metodiky bruslení, který se samozřejmě změnil,“ pokračuje.
Vyplatí se tak utáhnout spíše část okolo nártu, tu vrchní nechat naopak volnější. „Hodně lidí je z minulosti zvyklých, že se brusle nahoře hodně utahovaly. Bruslení není lyžování, neovládáme brusli kolenem, ale kotníkem.“ Pokud se brusle přetáhnou ve vrchní části, brání v opření se o jazyk a většímu posazení těžiště dopředu. „Hokej na natažených nohách je nepraktický, jste nestabilní. Pokud snížíte těžiště, dostanete větší rozsah pohybu.“
Jestliže si ani tak nevíte rady, neotálejte se zeptat někoho z trenérů. „Od toho jsou na klubech profíci, kteří vám rádi poradí.“
CENY
Vzhledem k nynější situaci se mohou lišit. Dětské brusle, tedy ve velikosti 24-32 EU, se pohybují přibližně v rozmezí 1500 až 5000 Kč. „Zastáváme názor, že pokud zákazník nemá například právě atypickou nohu nebo nějaký jiný problém, tak mu bohatě stačí základní řada bruslí.“ Ta zajistí službu, která se od ní chce: „Unese dítě jednu sezonu v pravidelným tréninku, má dostatečně kvalitní nože, bota je dobře natvarovaná a člověk nemusí investovat třeba 3000 korun,“ vyjmenovává výhody Boháč.
Jediným minusem může být číslování. Zatímco dražší brusle mívají na výběr půlčísla, u základních tomu tak není. „Dělají se po číslech, takže může nastat problém, že ne pokaždé se podaří najít tu ideální rezervu.“
S větší velikostí nohy roste samozřejmě i cenové rozpětí. Od čísla 40 se částka pohybuje chtě nechtě alespoň od 5 do 7 tisíc. „Základní cenovou relaci bruslí respektujeme tak do velikosti 35. Potom je dobré investovat více, pokud tedy hokej nehrajeme pouze rekreačně,“ říká Jeník Boháč.
Je to z důvodu sezonního záběru, který je bezpochyby mnohem větší. „Brusle se pak rychleji ničí, materiál může praskat a tak podobně,“ to má bezpochyby dopad na nestabilitu bruslí, která ovlivňuje techniku pohybu: „Pokud se do boty opřeme a noha v ní takříkajíc zaplave‘, tak odraz není správný. Hráč se více nadře a výrazně zpomalí.“
Samozřejmě je možnost pořídit brusle mnohem dráž. „Dají se koupit například za 15 tisíc, ale bylo by naivní se domnívat, že pokud někdo má dražší brusle, tak bude lepší. Je to samozřejmě o talentu, vůli, píli i vedení trenérů. Ale pod určitou cenovou hranici bych nechodil. A to také z hlediska ochranného parametru," dodává Boháč nakonec.
Tak co, budou se vám brusle příště vybírat snáz?