Probuzení dynamiky i zesílení nohou. K tréninku na suchu neodmyslitelně patří rychlostní a výbušné prvky, u nichž se dají osobní limity posouvat různými metodami v odlišných prostředích. Schody, výběhy do kopců i časové rovinky tělo pošlou do nejvyšších tepových frekvencí, v průběhu sezony ale odvedenou dřinu bezezbytku splácí. Co letňanští koučové zařazují do tréninků a jak cvičení vypadají?

Určitě jste ty snímky už někdy viděli. V obrovských zámořských halách hráči dupou po ochozech nahoru, často zaposloucháni do tónů ve sluchátkách. Není ale běhání do schodů jako běhání do schodů. Jak vysvětluje kouč třetí a šesté třídy Ladislav Kadaně, využít se dají výšlapy různě. „S šesťáky je zapojujeme. Je to vhodná rozcvička," pokyvuje hlavou.

Nohy se rozjedou, tělo zahřeje. „Máme u ledové plochy schody, jedeme rychlé dynamické nohy, skákání po jedné noze. Zahřejeme se, zapracujeme. Vytipovat se dají různá cvičení," pokračuje šéftrenér letecké základny. Každý zimák ochozy má. „Nedá se to využívat každý den, je to každopádně zajímavá alternativa.“

Dril na schodech si ale většinou představíte jinak.

Nekonečné série šplhání a výklusů, zavařená chodidla a utavená stehna. V dřívějších dobách patřily schody pro svou variabilitu k pevné součásti letní přípravy. „Rozvíjí se tím dynamika, odrazová síla. Máte nespočet možností, jakými způsoby skákat – bokem, popředu, pozadu, po levé noze a pak zase pravé. Můžete vynechávat jednotlivý počet schůdků," popisuje kouč juniorů Martin Uldrich. Sám zařazuje podobný, leč přesto odlišný trénink a to z jednoznačného důvodu.

„Pokud je možnost být v krásné přírodě, dávám tomu přednost. Hráč je deset měsíců zavřený v železné škatuli, kde je zima a schody se skáčou během tréninku nebo po něm," ví zkušený trenér a připomíná slova svého kolegy o rozcvičce. Alternativou bývají výběhy do kopců, účel je stejný. „Má to podobné, i když ne úplně stejné účinky na tělo. Když se upadne v kopci, je menší pravděpodobnost zranění než na železobetonovém schodu,“ vysvětluje.

Podobně to měl během letní přípravy také Ladislav Kadaně. „Jedeme starty do kopců, před výběhem uděláme nějaký cvik jako třeba dřep s výskokem. Tak, aby hráči přešli do rychlých nohou a budovali v nich sílu. Zkrátka aby byl trochu odpor a neběhalo se jen po rovince," dodává. Jeho kategorie si už tak náročný úkol ještě připepřují.

„Jdeme do soubojů ramínko na rameno. Kluci do sebe mohou narazit, aby zapojili kontakt, čekali souboj a reagovali na něj. Dávají si mezi sebou závody, starší kategorie se hecují mezi sebou. Snažíme se, aby to mělo trochu grády," popisuje šéftrenér základy. Všechno je samozřejmě v rámci fair play a bez přehnané agresivity.

Pokud nejsou poblíž schody ani kopce, dá se využít rovinka. Pěkně na čas. „Záleží na věkové kategorii. U menších jsou motivačním prvkem závody, u starších zase intervaly," říká Uldrich. „Hráči staršího věku už by měli sami poznat, jak se do stanovených časů vejít a hlavně by je měli sami chtít splnit," uzavírá.

Ale sprinty do schodů, kopců a po rovinkách určitě nemusí být výsadou jen profi sportovců. Do svého týdenního programu je může zařadit úplně každý, výhody jsou jasné. Zlepšení dynamiky, rychlejší spalování i zvýšení kapacity plic.

Tak hurá do toho, schod po schodu.