Ivan Lytvynov není v českém hokejovém rybníčku neznámým jménem. Vždyť ještě v předminulé sezoně zapsal mladý obránce přes dvacet startů v české nejvyšší soutěži v dresu Českých Budějovic a to rozhodně o lecčems svědčí. Rodák z ukrajinského Mariupolu se ale vrátil tam, kde hokejově vyrostl – tedy do Letňan. Důvod? Rád by kloubil hokej se studiem práv, k čemuž ve II. lize u Letců dostává prostor.
Úmysly na upozadění hokeje provázely Ivana už dlouho, naplnily se ale až toto léto. „O studiu jsem uvažoval delší dobu, mám na mysli třeba poslední sezonu a půl. Řešil jsem, jestli má vůbec cenu ještě pokračovat,“ netají Lytvynov. Místo konce kariéry se ale uskutečnil návrat do Letňan.
Ani krok jít o patro níže do II. ligy však nebyl jednoduchý: „Zahodil jsem strašně moc času i peněz, které jsem investoval, abych se dostal tam, kde jsem byl. Na druhou stranu to nemělo cenu lámat přes koleno, když už jsem tomu nedával sto procent.“
Cesta na sportovní vrchol trvala mladému bekovi podle vlastních slov nějakých 17 let, nyní je to o něčem jiném.
„Nechtěl jsem oddalovat nevyhnutelné, protože s tímhle přístupem už bych to nějak extra daleko nedotáhl,“ vysvětluje Ivan svou chřadnoucí vášeň pro profesionální hokej. O důvodech svého rozhodnutí mluvil v epizodě podcastu HOKEJ ZBLÍZKA.
Na prvním místě v žebříčku priorit někdejšího mládežnického reprezentanta České republiky střídá lední hokej studium práv. Obě aktivity Lytvynov kombinuje a zasvětí jim i v budoucnu většinu svého času.
„Nebude to samozřejmě procházka růžovou zahradou, to vím. Ale věřím, že to půjde kloubit dobře,“ říká odhodlaně o nové výzvě.
O tom, jak vlastně bude jeho divoká bitva na dvou frontách v budoucnu vypadat, má poměrně jasné představy.
„Neměl by vznikat žádný přímý konflikt mezi oběma aktivitami,“ ujišťuje. „Důležitý faktor je, že se v Letňanech trénuje v podvečer, což mi dává prostor vyřídit si věci do školy přes den.“
Vedle náročnosti, kterou kombinace studia a ledního hokeje představuje, upozorňuje Lytvynov i na možné pozitivní důsledky „dvojího života“. „V hokeji nemusím používat hlavu v takové míře jako ve škole. Tělo se sice unaví, ale pro hlavu to je příjemné odreagování,“ ví.
Vzhledem k tomu, že na vysoké škole jako nováček teprve překračuje práh, nemusí zatím řešit, do jaké oblasti práva jeho kroky povedou. „Žádnou konkrétní představu nemám, učinit definitivní rozhodnutí mám až za tři roky, takže vlastně ani nejsem v žádném presu,“ vysvětluje.
Kromě ostruh na škole je však připravený posbírat nějaké ty úspěchy se svým staronovým klubem. S Letňany navazuje na veleúspěšný minulý ročník, v němž si Letci zahráli finále.
A kdoví, kolik zápasů za áčko ještě přidá, než se za svým snem vydá naplno. Zatím hlásí: „V této sezoně jsem maximálně připravený! Po ní se uvidí podle situace.“
