Jako letňanský soupeř se loni stal fantomem finálové série. Jen o pár týdnů později se ovšem cesty Dvora Králové a Jaroslava Brázdila rozdělily, a tak mohl zkušený třiatřicetiletý gólman posílit Letce. Jak nasvědčuje začátek rozjíždějící se sezony, vítězná aura se ho drží i v novém působišti v hlavním městě. Vychytal už sedm výher a na svém kontě má už také nulu.
Jak se vlastně váš přestup do Letňan upekl?
Narychlo a zároveň zdlouhavě. Už v lednu jsem mluvil s Tomášem Divíškem, že by o mně byl v Letňanech na tuto sezonu zájem. V dubnu jsme spolu znovu rozebírali moje i letňanské plány do budoucna, ale po úspěchu Dvora, navíc v atmosféře, kterou nám tamní fanoušci v play-off vytvořili, jsem nemohl odmítnout Vasila Teodoridise s nabídkou na další sezonu v dresu Rodosu. Bohužel nakonec musel, ze zdravotních důvodů, prakticky ze dne na den ukončit své angažování v hokeji, a tak klub přišel o svoji největší a jedinou oporu a já o angažmá. No a hned další den jsem seděl v Ice Aréně v kanceláři a o dva týdny později už s ostatními v kabině.
Zvažoval jste více nabídek?
Moc jsem si chtěl zahrát Chance ligu, to bohužel nakonec nedopadlo. Z druhé ligy bylo telefonátů víc, zejména týden poté, co Dvůr oficiálně ukončil své působení v lize. Ale protože jsem chtěl hrát o nejvyšší příčky tabulky, byly Letňany jasná volba.
Co nakonec rozhodlo pro Letňany?
Rád dávám hokeji maximum. Jak v zápase, tak i na tréninku. Od kluků jsem věděl, že tady se maká víc, než je v druhé lize zvykem, a vedení má dost zkušeností, aby všechna práce měla tu správnou formu. A po osobní schůzce s managementem jsem si byl jistý, že naše cíle do sezony jsou shodné. Nemohl jsem odmítnout.
Loni jste jako soupeř naše kluky ve finále přímo utrápil. Jaká byla jejich reakce, když jste se poprvé objevil v kabině? Bylo nějaké popichování?
Všichni tak nějak tušili, že se ukážu, takže žádné překvapení nebylo. A popichování? Bylo, je a bude. Stav 6 nebo 7:0 po první třetině prvního zápasu Dvora v Letňanech a Vencův gól backhandem od modré budu mít na talíři s nejvyšší pravděpodobností minimálně do konce sezony.
Začátek ročníku vám vyšel skvěle, jak byste ho zhodnotil?
Nemůžu týmu nic vytknout. Všichni dřou, parta šlape, jak se patří, kluci se podporují v kabině i na střídačce... Prostě a jednoduše paráda. Taky se to projevilo na výsledcích. Do zápasu s Táborem jsem šel s lístkem na kolotoč, ale kluci jasně ukázali, kdo chce víc, Tábor jednoznačně přebruslili a přehráli.
Vidíte ještě nějaký prostor ke zlepšení? Případně kde?
Jednoznačně musíme pořídit lepší navigaci autobusákům na výjezdy. Zabloudit třikrát po cestě do Písku a třikrát po cestě zpátky bylo trochu moc i na moje nervy. A herně a týmově? Všechno zatím šlape jako hodinky. Pokud věci vydrží tak, jak jsou, budu maximálně spokojený.
Na kontě už máte i jednu nulu proti Mostu, to byla určitě velká vzpruha.
Absolutně nesnáším dostávat góly, nulu bych chtěl nejraději mít jako standard. Ne, vážně - každého gólmana nula moc těší, ale člověk si to nesmí nechat stoupnout do hlavy a musí se připravit na každý další zápas stejně jako na ten předchozí s nulou.