Jednou z mnoha nových tváří v letňanském klubu je mládežnický trenér Jakub Kaprál. Ten přichází k Letcům s pestrou hokejovou minulostí, která čítá trenérské štace v Kralupech nad Vltavou i Číně nebo také loňský postup z krajského přeboru do 2. ligy v pozici hráče. V Letňanech bude mít šestadvacetiletý kouč na starosti deváťáky a částečně také sedmáky.
Jak se zrodil váš příchod do Letňan?
Skončil jsem na pozici regionálního trenéra a hledal jsem, kde bych se mohl zapojit. Možností bylo více, ale rozhodl jsem se pro Letňany. Dohoda s Tomášem Divíškem byla relativně rychlá, trvalo to jen pár dní.
Jak byste se letňanským příznivcům představil?
Hrál jsem na Kladně juniorskou a dorosteneckou extraligu, ale potom jsem se rozhodl jít cestou vysoké školy. Začal jsem i s tréninkem dětí v Kralupech nad Vltavou, kde jsem byl celkově asi šest nebo sedm sezón. Stal jsem se tam i šéftrenérem mládeže.
Po nějakém čase jsem dostal možnost se posunout do pozice regionálního trenéra, v ní jsem vydržel necelý rok. Podílel jsem se i na rozvoji čínského hokeje, tento projekt vlastně stále ještě běží. V současné době se věnuji v rámci této akademie českým dětem a jejich rozvoji dle svého nejlepšího uvážení. Účastníme se turnajů, pořádám jednorázové i dlouhodobé projekty pro rozvoj hráče nejen na ledě, ale i mimo něj. V neposlední řadě působím v Kralupech stále jako aktivní hráč. Letos jsme postoupili do 2. ligy, ale uvidíme, jak to bude dál.
Půjde aktivní kariéra skloubit s trenéřinou?
Doteď to šlo v rámci možností dobře. Když už hraji, chci, abych se tím mohl bavit a k něčemu to vypadalo. Ale trenéřina je pro mě výš, protože mě živí a já k ní podle toho přistupuji. Samozřejmě bych se chtěl zapojit do hráčského tréninku i z důvodu nějakého udržování kondice. V Kralupech jsou ale po postupu docela vysoké ambice, takže je otázka, kolik se nás v týmu udrží. Prioritou je každopádně trenéřina.
Jaké bylo rozkoukávání v Letňanech?
Z mé předchozí pozice jsem práci v klubu dobře znal. Naopak jsem vůbec neznal kluky z ročníku 2009, které jsem dostal na starosti. Ty první týdny jsou tedy o tom, abychom se poznali. Musím zjistit, jaké nastavení by bylo vhodné do budoucna.
Co bude hlavní náplní vaší práce v Letňanech?
Hlavní je pro mě kategorie 9. třídy, která je pro mě prioritní. U sedmáků bude moje zapojení pouze v tréninkovém procesu. Vedle trenéřiny mám ještě další záležitosti, kterými se živím, takže jsme se podle toho dohodli s klubem. Samozřejmě, když čas dovolí, budu jezdit na zápasy i se sedmáky.
Jaká je spolupráce s vašimi kolegy – u devítky s Davidem Pojkarem a u sedmičky s Ladislavem Kadaněm?
Doposud vždycky jsem trénoval jako hlavní trenér, takže jsem potřeboval trochu čas, abych se sžil s tím, jak budu fungovat v Letňanech. S Láďou jsme si na sebe chvilku zvykali, ale po dvou trénincích už jsme se dobře sehráli. Navzájem si vyhovujeme. S Davidem jsme proti sobě nastupovali ještě loni jako hráči. Je to už hodně zkušený trenér. Má trochu jiný přístup než já, ale díky tomu se dobře doplňujeme. Zatím jsem u obou kategorií moc spokojený.
Příprava je v plném proudu?
Ano, probíhá kombinovaně. Dvakrát týdně chodíme na led a k tomu máme tři tréninky na suchu – stejně jako ostatní kategorie. Klidně bych i jeden trénink na ledě ubral ve prospěch přípravy na suchu, protože si u dětí obecně všímám některých základních pohybových nedostatků. Za poslední roky jsme to s kolegy docela podrobně zkoumali. Komplikací je pro nás, i vinou nějakých zranění, menší počet hráčů. Teď máme první fázi do konce června, v srpnu na ni navážeme a tím bude příprava na sezónu kompletní.
