Byli kousek od zlatého finiše. Českou reprezentaci do osmnácti let vedl na Hlinka Gretzky Cupu jako asistent trenéra Jaroslav Nedvěd, který práci na lavičce národního týmu kloubí s Letci. „Jde to, jen si večer místo filmu budu pouštět klipy kluků hrajících ve Švédsku a Finsku," usmívá se kouč letňanského áčka a zároveň šéftrenér klubu. Jak viděl břeclavskou euforii a co práce s mládeží vlastně obnáší?

Od nové sezony působíte jako asistent trenéra u reprezentace do osmnácti let. Vážíte si takové příležitosti?
Už před lety jsem vedl společně s Michalem Brošem kategorii U16, tehdy jako hlavní trenér. Vloni jsem jezdil jako asistent s národním týmem U17, což byla právě tato kategorie. Kluky jsem už znal. Nabídka ze svazu ležela na stole nějaký čas a já vlastně už jen zvažoval, jak ji skloubit s prací v Letňanech.

Co rozhodlo?
Termínová listina akcí. Těmi nejdůležitějšími jsou Hlinka Gretzky Cup a mistrovství světa do osmnácti let, jedna z nich je před klubovou sezonou a druhá po ní. V návaznosti na to jsem se rozhodl, že do toho jdu. A jsem za to samozřejmě rád. Vážím si takové příležitosti, užívám si šanci pracovat s opravdu kvalitními mladými hráči, těmi nejlepšími v daném ročníku u nás.

U Letců zastáváte pozici šéftrenéra a hlavního trenéra A-týmu ve II. lize, bude to i přesto náročné spojit s reprezentací?
V Letňanech je moje práce každodenní, do ní pak vstupují reprezentační akce. Ale hlavní trenér národního týmu David Čermák má na starosti víc věcí než my, asistenti. Těžší budou každopádně večery. Když budu mít volno v Letňanech, strávím ho sledováním juniorky. Místo filmu si pustím klipy kluků hrajících ve Švédsku a Finsku, budu samozřejmě sledovat také naši juniorskou extraligu, abych toho věděl co nejvíc.

Je důležité znát formu hráčů.
Potřebujeme vědět, až přijde na řadu reprezentační akce, jak s kluky komunikovat. A o čem se s nimi bavit. Na čem případně musí zapracovat, co zlepšovat a tak dále. Každý odehraje zhruba 50 zápasů za sezonu a hráči se připravují v klubech. Reprezentační trenér trochu musí spoléhat na to, že mu přijedou dobře fyzicky připravení. Za týden trvání srazu je potřeba se co nejlépe naladit, utvořit dobrou partu a pracovat na tom, aby se turnaj povedl. Na žádné velké vynálezy není čas.

Foto: Mládežnický hokej

A tím se dostáváme k srpnovému Hlinka Gretzky Cupu. Výkony jste strhli republiku, i když z toho nakonec bylo „jen“ stříbro, že?
Několikrát jsem turnaj sledoval přímo na místě jako divák, absolvoval jsem během něj semináře a vždycky se mi to líbilo. Zápasy měly velké tempo. Hokej v kategorii do osmnácti let je krásný, není ještě tolik svázaný taktikou. Turnaj se hraje v Břeclavi už skoro dvě dekády, hodně se tam za tu dobu zlepšilo zázemí. Udělali novou kabinu, bylo o nás parádně postaráno po všech stránkách. Takže turnaj jsem si moc užil, koneckonců týmový výkon se zadařil a dokráčeli jsme až do finále, což se naposledy stalo před sedmi lety. Škoda jen toho jednoho posledního krůčku, jednoho gólu v prodloužení... Když je člověk takhle blízko, samozřejmě je pak závěr hořký. Ale celkově si myslím, že byl turnaj úspěšný a kluci ho odehráli skvěle.

Koncovka ve finále s Kanadou byla hodně nervózní, jak bylo vám na lavičce?
Ani nevím, čím to bylo, ale viděl jsem na klucích jasně, že do toho jdou na maximum. Na sto procent svých možností. I díky tomu jsem byl, až překvapivě, absolutně v klidu. Věřil jsem, že vyhrajeme. Na druhou stranu, když se to nepovedlo, neměl jsem ani žádné výčitky. Tým pro výhru udělal naprosté maximum, gól padl v prodloužení 3 na 3, které je o jedné chybě, jednom odskočeném puku... Tentokrát spadl jim. Vím, že jsme nic nepodcenili, neudělali špatně a ani nic nešlo udělat líp.

Jsou přesně tyto úspěchy to, co český hokej aktuálně potřebuje?
Vážně si myslím, že máme kvalitní kluky a kvalitní mládež. Řekl bych, že jsme se od pomyslného dna odrazili už pár let zpátky, kdy si všichni uvědomili, že tam jsme. Výsledky mládežnických reprezentací v poslední době jsou ovocem toho, že jdeme nahoru. Sledoval jsem také další kategorie, třeba sedmnáctka teď odehrála velmi dobrý turnaj. Věřím, že úspěchy budou častější.