Rok a půl zpět hrál v Letňanech Regionální ligu dorostu, až třetí nejvyšší soutěž této kategorie. Na začátku tohoto týdne se ze zámoří vrátil se stříbrnou medailí na krku, coby člen národního týmu do 18 let, který zářil na prestižním turnaji Hlinka Gretzky Cup. Že to zní bláhově? Ale není. Útočník Viktor Šámal je živým důkazem, že nic není nemožné.

Zní to jako neuvěřitelný příběh, ale tenhle scénář napsal život sám. Život 17letého kluka, který se nenechal zlomit a tvrdou prací, vůlí, disciplínou a morálkou ukázal cestu svým vrstevníkům.

„Strávil u nás jednu sezonu, když byl nechtěný ve Slavii,“ vzpomíná David Pojkar, který Viktora v partě Letců jako trenér vedl. „Znal jsem Viktora už odmala, strašně hodný, pracovitý, slušně vychovaný kluk. To byly důležité základy k tomu, aby později dokázal něco úctyhodného.“

Jeho cesta je opravdu úctyhodná. Dorost pod Pojkarem bojoval v předminulé sezoně o postup do vyšší soutěže, ale v play-off je zastavili brněnští Warriors. Kdekoho by nezájem jeho mateřského klubu zlomil, ale ne Viktora.

Roční štaci v Letňanech bral jako příležitost dokázat, že se ve Slavii pletli. “Byl v té době drobnější, ne úplně vyspělý, ale každý zápas projevoval obrovský progres. Zdobilo ho bruslení a hra s kotoučem, patřil k nejproduktivnějším hráčům,“ vybavuje si trenér Pojkar. Čísla měl skvělá: ve 21 zápasech nasbíral 20 gólů a 21 asistencí. A to byl teprve začátek.

Druhý ročník v kategorii si ho už Slavia stáhla zpět, v extraligovém dorostu najednou patřil k lídrům. Jeho vzestup nabral prudký směr. Statistiky? 68 kanadských bodů (32+36) ve 47 utkáních, další 3 góly a 5 asistencí v šesti startech play-off. Právem dostal ještě tu samou sezonu šanci hrát za juniorku Slavie, kde se také bodově prosadil. Nominace do reprezentačního výběru U17 ho neminula.

Svůj hokejový vrchol zatím prožil nedávno, když byl součástí české osmnáctky na zmiňované akci v Edmontonu. Turnaj, který před draftem sledují snad všichni skauti a manažeři NHL, byl pro Čechy úspěšný. K semifinálové výhře nad Švédy dokonce Viktor přispěl vstřeleným gólem.

Ale jaktože vyletěl nahoru tak rychle? „Prostě to nevzdal,“ má jasno Pojkar. Jeho bývalý svěřenec navíc pochází z dobré rodiny - otec je uznávaný chirurg, matka bývalá úspěšná tenistka.

„U nás hrál všechno, přesilovky, oslabení...“ pamatuje letňanský kouč. „Regionální liga je hrozně těžká soutěž pro hráče, kteří jsou techničtější, protože hodně kluků v ní nahrazuje méně dovedností silovým pojetím hry. Viktor se dokázal adaptovat i tady. A když přišla druhá šance, chytil ji za pačesy.“

Pojkar přiznává, že téměř zázračný příběh Viktora Šámala v dorostu Letňan nedávno zazněl. A pro mnohé svěřence může být další inspirací.

„S klukama jsme si o tom vyprávěli, někdo si z něj vezme příklad, někdo nad tím ohrne nos, to je jeho problém. Ale určitý signál by to mohl být i pro rodiče: že i když hrajeme regionální soutěž, máme postupové ambice a na konci sezony se měříme s týmy, které také hrají o postup. Nevzdávejte to. Kluci tu dostanou hodně prostoru a to, co dokázal Viktor, bude kluky motivovat, ne demotivovat,“ vzkazuje.

Kdo ví. Třeba se zanedlouho objeví další Viktor Šámal...