Seřadil všechny pár metrů od mantinelu a na celou halu zvolal: „Touhle uličkou všichni projedete a od každého spoluhráče inkasujete tělo!“ Trenér David Pojkar svůj dorost cepuje, snažíc se ho připravit na fyzický hokej. „Je to metoda, kterou jsme dělali už v dorostu za našich let. Pro tyhle kluky to byla novinka, asi trošku koukali, ale potřebují to.“
Ještě dnes vzpomíná na první srpnový trénink, kdy tým v druhé polovině prázdnin odstartoval ostrou přípravu na sezonu. „V ten den se mi tam pozvracelo osm kluků,“ vypráví.
Jeho pedantský přístup je pověstný, pod koučem Pojkarem se zkrátka snažíte nevypustit žádnou tréninkovou jednotku. Ale umí taky spravedlivě pochválit a týmu se zastat: „Za ten měsíc jsme společně udělali velký posun.“
Už následující víkend dorost rozjede nový ročník Regionální ligy. S tím samým cílem co před rokem - pokusit se o postup do vyšší soutěže.
Letci tento víkend prošli dvojzápasovou generálkou. Úspěšně. V sobotu doma porazili 6:4 Benátky nad Jizerou, v neděli si zastříleli proti Lounům s výsledkem 9:3. V součtu všech přípravných zápasů prohráli jedinkrát, dobré hlavně pro sebevědomí. „Ty poslední dva zápasy kluci odehráli perfektně, mám z toho dobrý pocit,“ hodnotil Pojkar.
Bylo by ale příliš nebezpečné uchlácholit se výsledky z přípravy. Letci vědí, že je stále na čem pracovat.
Třeba právě na hře do těla. „Na některých klukách vidím, že se ještě trošku bojí, ale zvyknou si. Jsou to prvoročáci.“ I proto se Pojkar do tréninku rozhodl zapojit netradiční, výše zmíněné prvky.
„Neučíme se, jak někoho sestřelit, ale jak se před soubojem zpevnit a jak se k němu postavit. Obecně mám z týmu pocit, že by měl být tvrdší, někteří hráči na mě působí jako slečinky,“ popisuje Pojkar. Není ale jen negativní. „Někteří se tomu naopak umí postavit. Patrik Hlušička a Michael Bláha jsou menšího vzrůstu, ale jsou to zrovna kluci, kteří se nebojí a dokážou se o sebe na ledě postarat. Super!“
Přitom na začátku suché přípravy byl velmi skeptický a stěžoval si, jak pár nových svěřenců vyhořelo ve shybech či klikování. O to mileji byl překvapen, když se ti samí hráči při srpnových testech výrazně zlepšili. Důkaz, že na sobě během léta zapracovali.
Další pozitivní zjištění? Týdenní soustředění v Teplicích, které mužstvo pojalo jako takový teambuilding. „Víc jsme se poznali. Někteří kluci se po charakterní stránce projevili velmi dobře a změnil jsem pohled na ně. Mile mě překvapili. Byl tam ale i někdo, kdo mě překvapil nemile. Tak jsem si to s ním vyřídil.“
Letňanský kouč samozřejmě nebude jmenovat, nicméně k incidentu se ještě jednou vrátil, aby zdůraznil, že něco takového ve svém kádru nebude tolerovat. „Jeden chlapec byl drzý na našeho vedoucího. Jak jsem to vyřešil? Jen jsem se na něj podíval, jestli to myslí vážně a pak dělal půl hodiny cvičení za trest. Tyhle manýry v mém týmu nebudou. Chci na ledě hajzly, ale mimo led hodné kluky, kteří se budou chovat slušně k sobě i k dospělým.“
Letci by se kromě fyzické hry rádi v závěru přípravy zaměřili také na koncovku, což bývá dlouhodobě slabina letňanského týmu. A Pojkar vnímá: „Někdy mám během tréninku pocit, že to kluci plácnou na bránu a je jim jedno, jestli to skončí v síti.“
Do startu sezony ještě troška času na pilování zbývá.
A prostor na zlepšení bude i během soutěže.
