Rok co rok se s dorostem snaží dostat z Regionální ligy o úroveň výš. A pokaždé mu k tomu kousíček chybí. I letos se David Pojkar pokoušel vytřískat maximum z týmu, který chvílemi hrával až nad očekávání. Bohužel to ale stačilo jen na druhé, nepostupové místo v nadstavbové skupině. „Mám z toho trochu smíšené pocity,“ přiznává emotivní trenér.
Co se ve vás odehrává? Že jste byli blízko postupu do semifinále o postup?
Když jste blízko nějakému cíli a nevyjde to, tak to jen tak nepřejdete. Přijde mi, že kluci v kabině jsou s druhým místem spokojeni, ale já s tím spokojený nejsem. To mi na tom trošku vadí.
Co chybělo k tomu, abyste skupinu ovládli? První Děčín nakonec získal o šest bodů víc než vy.
Za klíčový vidím pokažený zápas s Kralupy, které v téhle skupině skončily jednoznačně poslední. Tam se na to všichni - jak to říct slušně - vykašlali. Pak se to s námi chvíli vezlo, klíčový zápas byl samozřejmě i ten v Děčíně, kde jsme vedli ve třetí třetině 2:0 a nakonec uspěli až v nájezdech. Místo tří bodů jsme umazali jen jeden. No a prohráli jsme s nimi doma.

Byl Děčín k poražení, nebo vyhrál skupinu zaslouženě?
Skupinu samozřejmě vyhrál zaslouženě, ale byl hratelný. Měli tři vyrovnané nebezpečné lajny, my spíš dvě a třetí to podporovala. Nechci se vůbec vymlouvat, ale projevila se i marodka našich dvou důležitých hráčů... Na druhou stranu - nechali jsme za sebou Slaný, který nám dělal problémy celou sezonu, a porazili jsme ho jen jednou v závěru soutěže. Slaný měl velmi hokejový tým, herně nám neseděl.
Co jste na svém kádru během sezony vypozoroval? Zaznamenal velký progres?
Ti kluci se hlavně naučili dělat všechno naplno, i když mě to stálo velké úsilí a hodně nervů. Když uvedu příklad - na začátku sezony frajerovi uskočil puk a udělal tři metry oblouk, teď mu uskočí puk, hned zabrzdí, vezme ho a pokračuje. Celkově je u těchto kategorií problém, že spousta kluků nehrabe. Ale věřím, že jsem to do spousty kluků dostal a těší mě to.
„Kluci se naučili dělat všechno naplno, i když mě to stálo velké úsilí a hodně nervů.“
Neřeknete si nakonec s odstupem času, že ta sezona zase tak špatná nebyla?
Určitě to nebyla špatná sezona, druhé místo v nadstavbě je super výsledek. Bohužel jsme na ten vrchol nedosáhli. Ale budeme bojovat dál a nevzdáme to, protože Letňany potřebují mít dorost ve vyšší soutěži.
Co je potřeba k tomu, aby to příští rok konečně vyšlo?
Víte, já se nechci pouštět do tohoto tématu, moc nevidím, jaké jsou dohody o spolupráci mezi Letci a Spartou. Ale když vidím v děčínském týmu pět frajerů s nálepkami CCM na helmě, je mi jasné, že pro tak klíčovou fázi sezony využívají hostování z klubu ve vyšší lize. My tuhle možnost zatím nemáme a dost na to trpíme. Výpomoc ze Sparty by nám v této kategorii ohromně pomohla, ale nevidím do zákulisí.

V posledních týdnech jste vypomáhal i na střídačce devítky, tento ročník budete mít v příští sezoně na starost. Už jste stihl něco vypozorovat?
Uvidíme, kdo tady zůstane, zatím jsem si všiml tak dvou hráčů, ale mohu se plést. Záleží, jak budou ochotni na sobě pracovat.
Takhle skepticky ale mluvíte každý rok a tým pak nesbírá špatné výsledky.
To je pravda, bývám vždycky hodně skeptický. (směje se) Uvidíme, na kluky v tomhle věku je potřeba být přísný, do půlky dubna máme ještě tréninky, začneme nové hráče pomalu začleňovat do týmu. Rád si je nasleduju, ať vím, co mě čeká.
