Jakub Wojnar opustil tým mladšího dorostu těsně před startem sezony. Starší dorostenec Dominik Hůla udělal totéž - uprostřed rozjeté soutěže. Odchody a přestupy se dějí i v mládežnickém hokeji, není na tom nic až tak neobvyklého, jenže tyto zmiňované případy spojuje něco, co Letcům není příliš po chuti. Oba hráči totiž svůj plán uskutečnili, aniž by o tom dali dopředu vědět. Zmizeli zkrátka znenadání.

Je tomu jen týden, co se obránce Hůla rozhodl odejít z Letňan a zkusit štěstí ve Švédsku. Minulý čtvrtek, den před extraligovým zápasem staršího dorostu, zavolal trenérovi Milanu Antošovi, že už nepřijde.

"Zapůsobilo to na mě docela špatně, protože nic nikomu dopředu neřekl a dokonce to nevěděli ani jeho spoluhráči," tvrdí Milan Antoš. "Nevrhá to příliš dobré světlo, protože si myslím, že jsme těmto klukům vycházeli hodně vstříc."

Hůla do Letňan přišel před třemi lety, kdy se rodina vyplatila z pražské Sparty. S tím, aby dostával více prostoru - a dostával. "Tehdy s jeho otcem přišli, když to tak řeknu, s prosbou, jestli by za nás nemohl hrát," říká Jiří Vrba, letňanský šéftrenér. "Jsou to slušní lidé, o tom žádná, ale tohle se mi nelíbí."

Klubové vedení se k věci nechce příliš vyjadřovat.

Podobný postoj před pár měsíci zaujal i Tomáš Blažek, tehdy nastoupivší trenér mladšího dorostu. Útočník Jakub Wojnar pod ním absolvoval celou letní přípravu a kouč byl připraven ho maximálně využívat. Jenže ouha... "Už s námi není. Přišel a řekl, že jde do Sparty," pronesl jen těsně před začátkem extraligy očividně zaskočený Blažek. Vždyť přišel o oporu týmu, s níž napevno počítal.

"Čím si přitom pomohl?" ptá se šéftrenér Vrba. "Že v patnácti odejde do Sparty, kde bude jedním z několika? Mohl tady hrát a mohl být maximálně vytěžovaný a třeba i úspěšný. Letňany hrají stejnou soutěž jako Sparta, taky tady máme kvalitní trenéry. Podle mě si svým rozhodnutím nepřilepšil."

Hůla není jediný, o koho starší dorost přišel. Ještě před startem sezony se rozhodl zkusit štěstí v rakouském Salzburgu David Volf, a když zbývalo několik dnů do začátku soutěže, zlanařila Sparta Vojtěcha Kuldu.

"Tomuto hráči jsme se dost věnovali už v loňské sezoně a letos jsme mu chtěli dát spoustu prostoru. Měl patřit k našim nejlepším útočníkům," pronesl na Kuldovu adresu asistent trenéra Jan Zlatohlávek.

Jenže někteří hráči se nechají zlákat, aniž by si uvědomovali, co je pro něj výhodnější. Jít co nejdřív do klubu velkého jména, nebo raději zůstat v Letňanech, kde by možná trávili na ledě více času?

V tomto věku to může být klíčové...

Společnost je všeobecně nemocná

Milan Antoš tvrdí: "Mrzí nás to, ale nic s tím nenaděláme, jen se s tím musíme poprat. Každopádně mi přijde docela sprosté, když se nám takhle někdo odvděčí za to, že jsme pro něj chtěli to nejlepší."

Jenže co je dnes pro někoho sprosté, může být zcela běžnou věcí. V moderní době - a teď není řeč o konkrétních hráčích - bývá hokej i hrou schopných agentů, kteří se přetahují o děti, které ještě nemají ani občanský průkaz. A když máte agenta, už se nerozhodujete sami.

"Ne, nezastávám se Hůly, udělal velkou chybu, že odešel. Ale je vlastně otázkou, jestli se na ty kluky zlobit, nebo ne, protože společnost je všeobecně nemocná," zamýšlí se Zlatohlávek, rovněž trenér 5. třídy. "Navíc dnes mají hlavní slovo rodiče, kteří řeší kanadské bodování už v žákovských třídách. Někteří dokonce motivují své děti penězi za každý gól, což jsem kdysi osobně viděl. Přijde vám to normální?"

S tím souhlasí i Vrba, podle něhož v dnešní době hledá většina lidí jen osobní zájem. O týmový výsledek jim už tolik nejde. "Žebříček hodnot je poněkud zvrácený," povzdychne si. "Dnes už málokdy někdo něco pro někoho udělá, aniž by za to něco požadoval. Doba je holt taková."

A přesto se najdou výjimky... Zatímco výjimečně talentovaní Jakub Vrána s Václavem Karabáčkem opustili v brzkém věku letňanský klub a zamříli do zahraničí, Letcům se teď snaží všechno splácet.

Tím, že se ke své mateřské organizaci stále hrdě hlásí. Byť mají už nakročeno do slavné NHL.