Běhal po trávníku jako Klokan. Ale rozhodl se pro Letce

Představte si ten okamžik, kdy vás postaví před důležitý rébus. A vy se musíte rozhodnout, kudy povede vaše životní cesta - fotbalem, nebo hokejem? Přesně tohle prožil zhruba před rokem letňanský obránce David Šercl. Zatímco do míče kopal od svých čtyř let, brusle obul až o dva roky později. Jenže hokejová vášeň se v něm nakonec probudila natolik, že tento sport už nedokázal opustit.

Hokej tak dostal přednost před fotbalem. A z vršovického Klokana se stal letňanský Letec. Ano, David Šercl do té doby oblékal pruhovaný dres pražských Bohemians. "Ale jen dvě sezony. Předtím jsem hrál fotbal ještě čtyři roky za Slavii," připomíná. Fotbal mu šel, na travnatém hřišti si našel spoustu kamarádů.

Ty má ovšem i v ledové Ice Areně a poslední rok tráví většinu času hlavně s nimi.

"Věděl jsem, že ten okamžik jednou přijde. Že se budu muset rozhodnout jen pro jeden sport," vypráví dnes s odstupem času. "Rozmýšlel jsem se půl roku dopředu a pak se utvrdil v tom, že chci hrát hokej." Dobrá volba. "Rodiče mi řekli, že je to jen na mně a že mě budou podporovat, ať už se rozhodnu jakkoliv. Myslím, že jsem se rozhodl správně."

Na 11letém Davidovi rychle poznáte, že je to inteligentní kluk. Při rozhovoru přemýšlí, jeho odpovědi nejsou dětské fráze. Na jeho věk zcela jistě ne... Oceňují to i trenéři a z jeho povahy vyzdvihují ještě další atributy: všestrannost, poctivost a vzorné chování.

Také proto začal tuto sezonu s kapitánským céčkem, což je pro něj nová role. "Jestli jsem lídr? Já nevím, jestli bych to takhle řekl... Prostě se snažím plnit na sto procent, co mi trenér řekne, poslouchat jsem zvyklý z domova. A když slyším pochvalu, motivuje mě to ještě víc."

Proč v jeho rozhodování vlastně vyhrál hokej? "Je to rychlejší hra, a proto mě asi i víc bavila." Proč je z něj obránce, a ne útočník? "Původně jsem hrával vepředu, ale pak mě to začalo bavit v obraně. Líbí se mi, když si občas vyrazím podpořit útok, ale zároveň si musím plnit povinnosti vzadu." Jednou chce prý vystudovat vysokou školu. A překvapí i odpovědí na otázku, jaký má hokejový vzor...

Zatímco většina ostatních hráčů jmenuje Patricka Kanea, Alexe Ovečkina, Sidney Crosbyho a další superhvězdy NHL, on vysloví kapitána Rangers. "Ryan McDonagh. Líbí se mi, jak brání, a že je to celkem ofenzivní bek. Ale jinak jako týmu fandím Detroitu Red Wings."

Zajímá se o historii a na zahradě střílí puky

V šesté třídě rozhodně patří k tahounům mužstva, loni byl jeho nejproduktivnějším bekem. Sám si ale uvědomuje i nedostatky na vlastní hře. "Musím zapracovat na technice bruslení a práci s holí. Přednosti? Snažím se mít hlavně hlavu nahoře a věřím si v rozehrávce."

Ale hned zmíní i celé mužstvo, které podle něj udělalo loni velký pokrok. "Trenér nás dal dohromady. A dřív jsme nebyli taková parta, teď je to mnohem lepší." Občas si Letci společně vyrazí na laser game, vyprávějí si mezi sebou vtipné historky nebo probírají dění v extralize a NHL. "A pořád na dálku sleduju i kluky z Bohemky," vzpomene si na své druhé kamarády.

Letos se David dostal na gymnázium, kam úspěšně absolvoval přijímací zkoušky. Kromě tělocviku ho baví hlavně dějepis. "Zajímám se o středověk a druhou světovou válku. Když jsem byl menší, hodně jsem četl, ale teď už na to není čas."

Ve škole i v hokeji ho podporují rodiče. S mamkou prý probírá víc tréninky, s taťkou zase zápasy. "Oba to prožívají tak nějak normálně, mamka je se mnou na hokeji pořád," nezapomene dodat. "Doma mi na zahradě zařídila střelnici, kterou využívám tak čtyřikrát do týdne. Někdy vystřelím i sto padesát puků."

Sám by svým přístupem mohl brzy také rychle vystřelit - myšleno stoupat výkonnostně nahoru. K tomu je ale potřeba rovněž držet pospolu jako jeden tým. Podle Davida, jenž kromě hokeje miluje i cestování, se letňanská parta zase o něco víc utužila během srpnového soustředění v Litoměřicích, což je do právě rozjeté soutěžní sezony jedině dobře.

"Sázíme jeden na druhého a pořád se víc a víc poznáváme. A nesmíme se rozhádat."

Říká chlapec, jemuž je teprve jedenáct.