Pochvala potěší, ale nikam se nehrnu, je při zemi Kazda

Trenér Milan Antoš o něm pěl na konci sezony jenom samou chválu. Obránce Daniel Kazda prý podával výkony hodné juniorské extraligy. "To víte, že se to poslouchalo moc hezky," povídá 19letý pilíř letňanské defenzivy. Před touto sezonou se přitom zúčastnil letní přípravy v pražské Spartě, ale pak se dobrovolně vrátil zpátky k Letcům. "Odehrál jsem tady dvě sezony a hokej v Letňanech mě baví," říká.

Potěšila vás nedávná trenérova slova uznání?

Určitě, moc. Ani nevím, co na to říct, něco takového o mně snad ještě nikdy nikdo neřekl. Pan Antoš mě občas po zápase pochválil, ale když jsem si to pak přečetl v článku, bylo to moc fajn.

Sám jste cítil, že vaše forma se závěrem sezony gradovala?

Je fakt, že jsem se osobně cítil výborně a ke konci sezony to bylo úplně nejlepší. Ani nevím, jestli to bylo výměnou trenérů nebo z jakého důvodu. Minulou sezonu jsem toho moc nenahrál, vyhodil jsem si rameno a musel jsem jít na operaci, takže letos jsem měl do hokeje velkou chuť. I to mi asi pomohlo. Navíc jsem si v obraně sedl s Adamem Kellerem, myslím, že nám to klapalo.

Navíc prý v týmu fungovala skvělá parta...
Ta byla opravdu super. Fungovali jsme jako mužstvo, všechny nás to bavilo, i když se vlastně o nic nehrálo. Ale bylo vidět, že jsme měli do hokeje chuť. To, co vám trenér během sezony říkal, nebyly jen fráze.

Měl tento kádr ve hře ještě rezervy, nebo ze sebe vydal všechno?
Rezervy tam určitě byly. Ale ono je to těžké, když nemáte o moc co hrát. Juniorskou extraligu zbytku republiky zavřeli, takže s motivací to nebylo úplně ideální. Musím ovšem uznat, že Ústí v naší skupině vyhrálo zaslouženě, byli trochu jinde než ostatní. Ale nedokážu říct, kam bychom to dotáhli, kdybychom měli hrát celou sezonu nadoraz.

Jste odchovancem Sparty, neplánujete zkusit znovu štěstí tam?
Před dvěma lety mi řekli, ať si najdu hostování, tak jsem si zvolil Letňany. Loni jsem se na Spartě připravoval přes léto, ale pak jsem se stejně vrátil zpátky k Letcům. Dobrovolně. Mně tady vážně hokej baví, je tu taková pohodová atmosféra. A tím, že v juniorské extralize už nejspíš nebudou moct hrát ročníky 1996, tak to ani v žádném extraligovém klubu zkoušet nebudu. Zůstanu tady.

Takže se tým bude moci znovu spolehnout na spolehlivého obránce s ofenzivními choutky?
Je pravda, že si občas do útoku rád vyrazím, párkrát jsem si zahrál i útočníka. Tenhle moderní styl hokeje se mi líbí - podpora obránců ve hře dopředu. Trenéři mě naštěstí nechávají hrát svůj styl, s panem Antošem si výborně rozumím. Navíc je s ním legrace a já mám legraci rád.