Říká se, že když máte v týmu cizince, tak musí výkonnostně převyšovat domácí hráče. Ve starším dorostu působí od začátku nové sezony dánský útočník Peter Eg Larsen a trenér Martin Rousek tvrdí: "Na zkoušce vypadal dobře, tak jsme ho vzali, protože nemáme moc kvalitních hráčů. Chybí mu sice trochu dynamika a chtělo by to zapracovat také na síle, ale je šikovný na puku a pomáhá nám."
Petere, proč jste se rozhodl hrát hokej v Česku?
První důvod je, že hokej v Dánsku je velice malý a máme jenom kolem pěti nebo šesti tisíc registrovaných hráčů v celé zemi. Hokej v Česku je z tohoto pohledu mnohem větší. Hokejová kultura a hra je tu na mnohem větší úrovni. Proto jsem se chtěl přestěhovat do Česka.
Slyšel jsem, že se váš otec zná s trenérem Rouskem.
Jo, znají se. Prý proti sobě hráli v dánské lize, dokonce i ve finále. Táta byl kapitánem Herninku a Martin hrál za Esbjerg.
Takže to byl jeden z důvodů, proč jste si vybral právě Česko?
Ne, všechno bylo úplně jinak. Můj táta zná jednoho chlapíka, který přesvědčil Martina Rouska, abych hrál v Letňanech. Teprve pak jsme zjistili, že Martin hrál v Dánsku. Byla to jenom náhoda.
A vy teď u Rousků bydlíte, že?
Ano, to je pravda. Nejvíc času trávím s jeho synem a mým spoluhráčem Lukášem Rouskem, který umí trochu anglicky. Rozumíme si.
Je složité komunikovat s vašimi spoluhráči? Kolik z nich umí anglicky?
V týmu je pár kluků, kteří umí anglicky hodně dobře, ale většina z nich umí jenom trochu. I tak ale dokážeme komunikovat na ledě. Osamělý se tu kvůli jazykové bariéře ale necítím. Mám spoluhráče, kteří se o mě postarají.
Ve starším dorostu jste už nasbíral poměrně dost bodů, herně se vám daří. Jaký na vás udělal český hokej dojem?
Ve starším dorostu cítím velký rozdíl. V rychlosti, ve fyzické hře... Máme velice dobrou partu, po prvním měsíci jsem tady z toho nadšený.
Jak dlouho už vůbec v Česku jste?
Přijel jsem 26. června a od té doby jsem tu. Jak dlouho tu zůstanu, to záleží, jestli se dostaneme do play-off a jak budeme mít dlouhou sezonu. Zároveň záleží, jestli dostanu nabídku z jiného klubu nebo jestli budu moct hrát mezi juniory v jiném týmu. Zatím nevím, jaká bude moje budoucnost.
Jak se vám líbí v Praze? A jaké je Česko v porovnání s Dánskem?
Praha je opravdu krásné město, hlavně historické centrum. Hrozně se mi líbí metro, díky kterému je pohodlné cestovat. Doma metro nemáme, teprve se v mém městě staví, takže si tu užívám, že se můžu všude snadno dostat. Navíc žiju s velice příjemnou rodinou a hokejový klub v Letňanech funguje výborně. Praha je super.
Byli za vámi už rodiče?
Mamka mě už jednou navštívila a táta by měl přijet během tří týdnů.
Předpokládám, že sportem číslo 1 je v Dánsku fotbal. Mám pravdu?
Ano, máte.
A jaké číslo patří v Dánsku hokeji?
Řekl bych, že patří mezi pět nejoblíbenějších sportů. Nevím, kolikátý je přesně, ale fotbal je číslo jedna. Pak je hodně populární házená. Takže hokej bude bojovat o třetí až páté místo.
Přesto má Dánsko hodně hráčů v NHL a vypadá to, že se u vás hokej solidně rozvíjí.
To je pravda, hokej se u nás opravdu docela vyvíjí. Ať už jde o přípravu, koučing nebo samotné hráče. Všechno se zlepšuje. Myslím, že máme devět nebo deset hokejistů v NHL, takže to už je známka určitého pokroku.
Máte nějaký hokejový idol?
Můj nejoblíbenější hráč je Pavel Dacjuk.
A nějakého dánského nemáte?
Jeden z mých nejoblíbenějších je Frans Nielsen, který teď hraje za Detroit.
Ještě se chci zeptat, jak je pro vás složité studovat na dálku?
Docela to jde. Mám soukromé lekce angličtiny, francouzštiny a učím se i češtinu. Učitelé jsou dobří, je to fajn. Z Dánska mi posílají, co se mám naučit a pak budu dělat doma zkoušky.
