Jednoho děsí čert, druhý věří v UFO. Vy gumáci, říká třetí

Ať už to jednou v hokeji dotáhne daleko či nikoliv, v jednom by se uchytil už nyní: se svou výřečností si David Černoch může rozjet vlastní talk show, neboť v páté třídě nenajdete upovídanějšího jedince... Kombinace útočníka Kristiána Neruda, maličkého brankáře Olivera Vítka a právě syna známého letňanského trenéra gólmanů zaručuje zajímavou konverzaci. Prásknou vám toho na sebe hodně.

Jen pro upřesnění: ten vlevo je malý Oliver, ten uprostřed Kristián a ten vpravo David. Všichni tři dnes trénují v budoucí páté třídě, ale jeden z nich je výrazně mladší a tím pádem i o hlavu menší. Oliverovi je teprve sedm let, ovšem díky bratru Tobiášovi je zatím mezi o dva roky staršími.

A v brankovišti má vykutáleného parťáka - "Čečeho" juniora.

Tomu stačí položit jakoukoliv otázku a hned na vás vysype měšec slovíček. Třeba o tom, proč se vlastně rozhodl chytat, byť to povolání jeho táty vysvětluje zcela jasně. "Já ale nejdřív hokej hrát nechtěl, až pak jsem si řekl, že do toho teda půjdu," popisuje malý David začátky. "V brance mě to baví, protože se u toho moc nenamáhám a nemusím bruslit jako ostatní."

Malý Oliver svému staršímu "veliteli" souhlasně přikyvuje. "Myslel jsem si, že by to v bráně mohlo být takový víc v klídku, tak jsem si tam taky stoupl."

Vypadá to, že jen Kristián v této krátké konverzaci příliš nechápe...

"Já chci dávat góly, proto jsem útočník. Táta mi říká, ať rychle bruslím a jsem hodně na puku. Mám rád Hertla a taky Burnse, je to sice obránce, ale aktivní do útoku," prozradí, který klub NHL mu je nejsympatičtější. "A naši gólmani? My jim v týmu říkáme gumáci."

Tak co, gumáci? Co takhle krátký dotazník..?

Co je třeba vaší nejsilnější zbraní? "Já jsem hodně dobrej na vyrážečce," neváhá "Čeče". "A já zase na lapačce," odpoví Oliver.

A komu se svým stylem podobáte? "Já... no... asi Mrázkovi. Jo, Mrázkovi se v bráně hodně podobám," řekne starší a mladší doplní. "Já Mrázkovi nebo Francouzovi nebo Pavelcovi." Co na tom, že každý z těchto es má tak trochu odlišný způsob chytání. Hlavně že v tom mají oba jasno.

Kristián do toho dostane za úkol prozradit jejich slabiny. "Oli je ještě malý, takže se mu snažíme střílet nahoru. A Čeče je zase slabší dole," práskne poslušně. "A taky bruslí pomalu, protože ho bruslení nebaví," rozesměje se Oliver. "No jo, protože mám tupý brusle," obhajuje se malý "Čeče".

Ten se rázem znovu zamyslí: "Když já nevím, jak mám třeba chytat puk od červený. Jako jestli mám jít do kleku a pak to odehrát, nebo jestli mám hrát rovnou vestoje. Je to těžký rozhodování takhle."

"Mně táta radí, ať si dávám bacha na hokejku na ledě," vzpomene si Oliver. "Jo, mně vlastně taky," přitakává David.

Mimochodem, malý "Čeče" měl donedávna jeden velký koníček. Stal se z něj youtuber, který na svém YouTube kanále vydával vlastní video příspěvky natočené na mobilní telefon.

"Já od něj viděl snad jedno video," dělá Kristián, že ho to příliš nezajímá. "Vždyť jsi se mnou jednou natáčel soutěž o ponožky!" vpálí mu hned "Čeče". Kristián nezapírá.

Co tak asi malý youtuber natáčí?

"Třeba recepty." Recepty? "Jo. Vždycky jsem nějaký vymyslel, a když mi to chutnalo, zveřejnil jsem ho. Třeba mám rád hodně chleba se sójovkou a tatarkou. Ale dělám to jen sobě, protože rodičům to nechutná. Asi se toho bojí," nechápe.

A čeho se vlastně bojí tahle povedená trojice, jestli vůbec něčeho?

"Já pavouků," odvětí Kristián. "Třeba na chalupě když musím jít pro vodu, tak se vždycky nějakého leknu." Oliver mu moc dobře rozumí a ujímá se rychle slova: "Já se bojím sklípkanů. A čerta!" A co David? "Ufonů, já na ně věřím," líčí okamžitě. "Ufon je taková nadpřirozená bytost. Ale ještě jsem žádnýho nepotkal, takže už trochu přestávám věřit," tvrdí s naprosto vážnou tváří.

Koho ale potkal, je jeho holka. Jmenuje se Evelína a chodí s ní prý už od první třídy. "Povídáme si hodně ve škole, plánuju ji někdy vzít na svůj zápas, protože mě ještě neviděla na ledě a na hokeji nebyla," prozradí. Kristián a Oliver se ostýchavě uculí a pak rozumně promluví: "My na holky máme ještě čas."

Čas je teď hlavně na letní prázdniny, které začínají školním vysvědčením. A je tu další téma...

Zatímco Kristiána s Oliverem baví matematika, "Čeče" překvapí kreslením. "Kreslím rád vlajky. Já mám rád vlajky a hlavní města států," tvrdí. Hned dostane rychlou palbu zeměpisného kvízu. Kanada: "Ottawa." Norsko: "Oslo." Japonsko: "Tokio." No vida, ze zeměpisu si vyslouží malou bezvýznamnou jedničku...

"Už to máš nahraný?" vzápětí ukončuje zcela spontánně tento uvolněný rozhovor.

A zodpovědně se po tréninku na ledě jdou všichni tři převléknout ještě na strečink.