Co je to elitní hráč? Něco se o vás může říkat, ale musí to být vidět hlavně na ledě. Je pravda, že se mi v přípravě docela daří a osobně se zatím cítím výborně, je pravda, že mám na ledě hodně prostoru, což vám vždycky přidá na sebevědomí. Ale hlavně je to dáno konceptem, který tu je nastaven. Z toho vše vyplývá.

Co tím chcete říct?
Že se mi tu moc líbí. Minulou sezonu jsem měl možnost hrát druhou ligu za Nymburk, takže můžu trochu srovnávat. A kvalita tréninků v Letňanech je zatím skvělá. Největší rozdíl je v nasazení, všichni se tu snaží makat nadoraz. A všichni jsme mladí kluci, takže na stejné vlně. Což je super.

Ale ono to tak je. Navíc teď, když se kádr zúžil do definitivní podoby, začne mít naše hra nějaký jednotvárný styl. Každý bude vědět, co má hrát, doteď jsme totiž hodně zkoušeli různé věci a neměli zažitý systém, protože se tu protočila spousta hráčů v různých formacích. Když se ale podíváte na tréninky, všechno nasvědčuje tomu, že se budeme dál zlepšovat. Cítím to tak.

"A" mužstvo Letců se začalo budovat teprve v létě. Je to vzrušující pocit být u nového projektu?
Ano, pro mě je to určitě zajímavé. Letňany jsem začal sledovat už před rokem, přál jsem jim postup, protože jsem chtěl hrát v Praze, kde zároveň studuju a pracuju. Když jim to pak nevyšlo, byl jsem smířený s tím, že budu dál dojíždět do Nymburka...

Jednoho dne mi to řekl kamarád, tak jsem vzal telefon a zavolal sem. A teď jsem tady. A jsem fakt rád... Víte, co je na tom nejlepší? Že tu začíná každý od nuly, každý má stejnou šanci ukázat se v tom nejlepším světle. V ostatních týmech už funguje určitě hierarchie, starší hráči mívají své místo jisté. Tady ale nejsou role určeny. Přitom to každého hráče může posunout zase o něco výš, klidně do první ligy. 

Vy už jste ve Slavii dokonce první ligu na pár zápasů okusil. V extraligové juniorce jste jako obránce býval hodně produktivní. Jste připraven brát těžké okamžiky zápasů na sebe?
Mně nevadí hrát pod tlakem, stejně tak mi nevadí hrát s kýmkoliv ve dvojici. To, že můžu mít v Letňanech dost prostoru, pro mě byl důležitý impuls, proč sem jít. Snažím se hokejem bavit. Je mi 22 let, myslím, že mě čeká - jak bych to řekl - první sezona opravdu dospělého hokeje? Už jsem herně dospěl, body a vítězství budou přicházet s tím, jak si budeme plnit úkoly. Pokud budeme, nemám strach.

Máte dobrý pocit z dosavadních výsledků v přípravných zápasech?
Je to pro nás povzbuzení. Ale možná by taky nebylo špatné, kdyby nás někdo pořádně vyklepl, abychom si zase sedli na zadek. Týmy do ligy nastoupí úplně jinak, už jsem to zažil - v soutěži bude mnohem větší nasazení. Ale právě nasazení a obětavost drží i nás. O víkendu jsme hráli proti Němcům, kde to bylo vidět. Oni byli profíci, rozdíl tam byl, ale my jim stíhali. Díky nasazení.

Je dobře, že se kádr konečně vykrystalizoval. Víte, jeden čas nás trénovalo fakt hodně, v trénincích to pak tolik neodcejpá, nedostanete se do takového tempa. A i v kabině bylo málo místa. Teď už máme jasnou vizi, kdo bude hrát, jak budou sestaveny lajny, asi nám vyhovuje i užší kluziště. Můžeme se do detailu bavit o taktických věcech. Prostě když si upřesníme pravidla, je tu potenciál uspět.

Vyhovuje vám nastavený herní styl založený na bruslení a aktivní hře s kotoučem i bez něj?
Já jsem z něj přímo nadšený! Trenér nás nabádá, aby obránci hodně podporovali útok, prý se máme často zapojovat do ofenzivy. A to je přece paráda! Pro každého beka je příjemnější útočit než si jen hlídat zadek. Přiznám se, že tohle mě nadchlo. Ani jsem to v takové míře nečekal.

Už jste se zmínil o kabině. Jaká tam nyní panuje atmosféra?
Zase budu mluvit jen pozitivně, protože takovou atmosféru jsem zatím nezažil. Kluci v týmu jsou fajn, je to hodně přátelské. A srandu si dokážeme udělat i s trenéry. Jednou zavtipkujeme, jednou zařveme, ale všichni víme, co je pro nás v ten moment nejlepší. Já se na tu sezonu vážně těším.