Skalp Sokolova! Už nehrajeme hurá hokej, tvrdí Kadaně

Den před středečním zápasem v Ice Areně říkal: "Nějak se do toho Sokolova těším." Jako by Ladislav Kadaně cítil, že se rozjetí Letci mohou postarat o senzaci 20. kola. Postarali. Ve II. národní lize si "A" mužstvo po výhře 3:1 připsalo už čtvrté vítězství v řadě a vyrovnanou tabulkou poskočilo na průběžné sedmé místo. "Měli jsme štěstí, ale vydřeli jsme to," těšilo útočníka, který asistoval u dvou gólů.

To jste opravdu měl nějaké tušení, že by to v Sokolově mohlo vyjít?

Ani nevím, prostě jsem se na ten zápas těšil. Už v říjnu jsme tam nezahráli špatně. Teď to bylo strašně náročné, Sokolov má kvalitní tým, dvě třetiny nás přehrával a byl o dost lepší. Jenže nás v brance podržel Hamalda (Petr Hamalčík - pozn. red.) a po druhé přestávce jsme hru srovnali. Když Petr Havlůj dorazil mou střelu na 2:1, soupeř trochu znervózněl. A my to dotáhli do vítězného konce.

Čím to je, že se tým v poslední době tak zvedá?

Hodně trénujeme na ledě a teď se to začíná projevovat. Považuju to za naší největší výhodu. Jasně, Sokolov nás přehrával a my měli pořádnou porci štěstí, ale celkově se naše hra zlepšuje. Dokážeme trestat z brejků, umíme využít přesilovku. Navíc nám teď skvěle chytají oba gólmani. Vidím taky na týmu, že začíná sbírat zkušenosti. Už to není hurá hokej, hrajeme víc takticky.

Nemrzí vás trochu, že vás nyní na vítězné vlně zastaví desetidenní pauza?
Někdo to tak může brát, ale my pauzu taky potřebujeme. Máme nějaké nemocné a zraněné. Uvidíme, co bude po pauze... Budeme hrát ve Slaném, což pro nás bude velmi důležitý zápas. Věřím, že se na něj během volna dobře připravíme a nabereme čerstvé síly.

Kolik jich máte vy osobně?

Musím zaklepat, zdraví mi teď drží, takže jsem konečně mohl odehrát deset utkání v řadě. Chytil jsem zápasový rytmus a cítím se dobře. Já měl v létě o patnáct kilo víc, je jasné, že když trénuju pětkrát častěji než v předchozích pěti letech a do toho chodím ještě do fitka, tak se to asi trochu projeví. Mám lepší fyzičku, cítím víc síly. A začínám si o něco víc věřit.

Kromě problémů s kolenem léčíte i zlomenou čelist. Plánujete už z helmy sundat ochrannou mřížku?

Zatím ne. Občas mě to ještě bolí buď změnou počasí, nebo nějakým nárazem na ledě. Ne že bych se bál, ale pořád to není úplně příjemné. Ono vážně stačí, abyste v souboji inkasovali jakýkoliv malý náraz, a hned to dost pocítíte. A že jich nebylo málo.

Bolel vás i zápas v Sokolově?

Musím říct, že proti Sokolovu a Kobře to jsou asi nejfyzičtější mače. Na Kobře to bylo nejtěžší, mají silové útočníky i dobrou obranu na malém hřišti, tam nás to opravdu bolelo všechny. Ale Sokolov nás taky přehrával v osobních soubojích, my jsme nehráli bůhvíco. O to je ta výhra cennější.

Věřil byste ještě před třemi týdny, že tým začne takhle stoupat tabulkou?

Vyhráli jsme čtyři utkání po sobě, což se samozřejmě projeví. Doma jsme měli dva soupeře tabulkově kolem nás, takže byl na nás trochu tlak. Ale se štěstím jsme to zvládli. Ve Dvoře Králové jsme hráli opravdu dobře. Je skvělé stoupat vzhůru, ale musíme zůstat nohama při zemi. Stačí dvě porážky, abychom se zase dostali tam, kde jsme byli předtím.

Už věříte, že je postup do play-off reálným cílem?

Věřím. Ale nesmíme usnout na vavřínech, protože tabulka je hodně vyrovnaná. Čtyři dny si od hokeje odpočineme a pak se vrátíme do tréninku. Teď se těším hlavně na to volno.

20. kolo: Sokolov - HC Letci 1:3 (0:1, 1:0, 0:2)

Branky a nahrávky: 27. Strunz (Weinhold, Šik) - 16. Kotyra (Volek), 49. Havlůj (Kadaně), 58. Kotyra (Kadaně). Rozhodčí: Šindel - Rubáš, Tvrdík. Vyloučení: 7:5.

22. kolo: Slaný - HC Letci (sobota 2. 12. od 17.30)