Off-ice je šance zaměřit se na detaily, tvrdí kouč třeťáků

Začal docházet na pravidelné semináře FTVS, kde sbírá poznatky do trenérské praxe. "Rozvoj síly, obratnosti a koordinace se zaměřením na děti a mládež," přibližuje Martin Hušpauer svůj studijní program. Stačí chvilka pozorování a rychle vycítíte, s jakým entuziasmem vlétl do letní přípravy. Třeba tím, že každý čtvrtek chodí se svými třeťáky za Ice Arenu, kde si - jak on říká - dávají společně "off-ice".

Co to přesně znamená?
Jednou týdně si před tréninkem na ledě uděláme 45 minut na suchu, ale na dovednosti s hokejkou. Vlastně tím navazujeme na minulou část letní přípravy, kdy jsme v Šestajovicích trénovali na multifunkčním hřišti. Teď si bereme branky a pomůcky za arénu a trénujeme tam. Chceme, aby nám to navazovalo s ledem.

Viděl jsem, že se zaměřujete na střelbu a práci s hokejkou.
To je pravda, přesně k tomuhle účelu má náš off-ice trénink sloužit. Cílíme v něm na fragmenty jako technika hole, stickhandling nebo střelba. Jsou to věci, které potřebujete do cvičení na ledě, jenže na ledě na to kolikrát není tolik času - tam po dětech chceme komplexní pohybová cvičení s bruslením. Za halou je ale ideální možnost, jak se zaměřit na detaily. Pracujeme s puky i míčky.

Myslíte, že je to v dnešní době hodně důležité?
Jsem o tom přesvědčený, protože tady si můžeme všechno v klidu vysvětlit a ukázat ne na bruslích, ale v botách. Dám příklad: zaměříme se na fragment střelby a snažíme se klukům vysvětlit základní princip. To znamená správné postavení, správné držení hole, správný pohyb, koukání, zakončení, nápřah, došvih.

Kde čerpáte inspiraci?
Hodně sleduju internet, projíždím YouTube, Facebook a další věci. Co se týče střelby, občas to konzultuju i s Pojkym (trenér David Pojkar - pozn. red.), který se na tuhle činnost zaměřuje. Líbí se mi některé jeho příměry a snažím se je zahrnout i do svého výkladu.

Co děti při práci s hokejkou dělají nejčastěji za chyby?
Myslím, že odmala se málo dbá už na držení hokejky, což je základ všeho. Druhá věc je špatný postoj, kdy kluci nejsou zvyklí jít při střele do nákleku, a tudíž pak ani nemohou provést správný švih. To samé dribling, kde má jedna ruka uvolnit zápěstí a kmitat, a druhá je zase spíš pomocná. Někdo už je zdatnější a má to v sobě, ale někdo chyby opakuje stále dokola. Proto to děláme. Chceme těm klukům pomoct a naučit je to správně.

Ve třetí třídě trénujete střelbu švihem. V jakém věku se děti učí i jiný druh střelby?
Zkusím na to odpovědět akademicky: já vůbec nevím, kdy budeme trénovat golfák a jestli ho vůbec trénovat budeme. Protože osobně si myslím, že dneska už to není ani moc potřeba. Když teď koukáte na velký hokej, špičkoví hráči pomalu už střílejí jen zápěstím. Hokej se neustále zrychluje.

Co jste si ještě vzal ze seminářů na FTVS?
Je to hlavně zajímavé v tom, že ze dvou třetin absolvujete praktické zkoušky. Takže si to můžu otestovat na vlastní kůži a pak to aplikovat i na dětech. Koluje tu třeba mýtus, že děti nemají posilovat. Ale když to uchopíte za správný konec, dá se posilovat různou formou, třeba přetlačováním, vytahováním, zapojením do různých her a podobně. Důležité je, že si to jejich tělo zapamatuje, a v budoucnu pro ně bude přechod na sílu o to snazší.

Co děti ve vašem týmu baví vlastně nejvíc mimo led?
Je to právě zapojení do skupin, práce s hokejkou a míčkem. Tohle ti kluci žerou, takže můžete spojit příjemné s užitečným. Oni se u toho baví a zároveň se při tom zdokonalují.