Trenérský štáb Letců před aktuální sezonou posílilo nové jméno. Šestou a osmou třídu povede kouč Martin Dufek, který strávil téměř celou hráčskou kariéru v brněnské Kometě. Jako trenér působil kromě domovského klubu například v Prostějově, pražské Hvězdě nebo Kralupech nad Vltavou. Nejnovější akvizice v realizačním týmu se zároveň specializuje na rozvoj individuálních dovedností hráčů.
Co byste o sobě na úvod prozradil? Téměř celá vaše kariéra byla spjata s Kometou...
Jsem brněnský odchovanec a působil jsem v Kometě odmalička až po A-tým. Nejvíc v 90. letech, kdy jsem si vyzkoušel i extraligu. Klub tenkrát střídavě hrál první ligu a právě nejvyšší soutěž. V průběhu mladších let jsem prošel mládežnickými reprezentacemi od šestnácti až do osmnácti let. Moje hráčská kariéra nakonec trvala 20 let, ukončoval jsem ji v roce 2002, když mi bylo sedmatřicet. Ve stejném roce jsem zároveň začal trénovat, první krůčky byly svázané s Brnem, kde jsem si prošel prací s přípravkou až po dorost. Následně jsem se přesunul do Vyškova, kde jsem působil jako šéftrenér. Pak přišlo na pět let angažmá v Prostějově, tam jsem působil od mládeže až po A-tým. Poté jsem dostal nabídku od Chomutova, kde se skládala nová akademie. Šlo o nový, asi můj největší trenérský posun v oblasti koncepční práce. Přestěhoval jsem se do Prahy, byl jsem na Hvězdě u mladších i starších žáků, s dorostem jsme se dostali do extraligy. A po Hvězdě následovalo jen angažmá v Kralupech nad Vltavou a teď už se dostáváme k Letcům...
Máte za sebou opravdu bohatý výčet angažmá. Přemýšlel jste o nabídce Letců dlouho, nebo šlo o jasnou volbou?
Obdržel jsem z Letňan telefonát, v němž mi vedení nabídlo nové angažmá. Byl jsem rád, že se profesně můžu vrátit do Prahy, kde už osmým rokem žiji. Zájem jsem přivítal, chtěl bych s organizací tvořit představu, která u Letců panuje. Zároveň bych chtěl využít zkušenosti, abych klubu pomohl se dostat zpět do vod, kde byl před pěti lety.
Vaší velkou předností jsou i tréninky individuálních dovedností, hlavně pak bruslení. Jak jste se k němu vlastně dostal?
V zásadě jsem dostal bruslení od Pána boha. Už když jsem začínal v žácích, šlo o mojí velkou přednost. Současný trend mi napomáhá, protože se přesunul přesně k těmto individuálním dovednostem. Zabývám se jimi už 12 let, zajímám se po všech stránkách a snažím se pracovat koncepčně. Hledám zkušenosti na internetu, přičemž pečlivě probírám, co je proveditelné, zároveň se účastním i kempů. Měl jsem velkou šanci se pobavit se zahraničními trenéry, sám pak působím ve dvou kempech (Sports Events, Elgraff - pozn. red.) převážně s ruskou enklávou.
Podobná mezinárodní setkání jsou určitě pro trenéra přínosná, že?
Myslím, že každého trenéra vždy zkušenost na mezinárodním poli obohatí. Trenér by si měl vybrat to podstatné, co lze převést do jeho metodiky, na jednotlivce i tým. Na YouTube i všude jinde na internetu je různých tréninkových videí přehršel, ale je potřeba si vybrat jen to, co se v daných podmínkách zúročí.
Mimochodem, našel jste si během karantény čas právě na tréninkový průzkum i třeba v souvislosti s Letci?
Mám první vstupy u svých kategorií, oba týmy jsem viděl v reálném pohledu. Jde ale o začátek a úsudek si udělám časem větší. Stoprocentně se na novou sezonu těším, je to pro mě velká výzva a velká motivace zároveň.
Co jste za tu krátkou dobu o svých kategoriích zjistil?
Zjišťoval jsem si hlavně stav, ve kterém vůbec kategorie jsou. Konzultoval jsem to už předtím s vedením, abych vůbec věděl, kolik dětí je. A kategorie jsou početné. V zásadě je pro trenéra dobré pracovat s takovou skupinou, kterou povedu, protože má přirozenou konkurenci. Je se určitě o co opřít a věřím, že práce bude perspektivní. Počty 21 a 24 dětí zásadně ovlivňují vývoj celého týmu, kouč má dobrou pozici. Mladší žáky jsem dokonce už předtím viděl v jednom utkání se Spartou, které Letci vysoko vyhráli. Udělal jsem si určitý obrázek, osmou třídu jsem ale zatím neviděl a budu ji teprve postupně poznávat. Žádné hodnocení tak prozatím nemůžu podat, obrázek si složím až na základě suché přípravy i tréninků na ledě.
