Doba je stále nejistá a Letci se zatím nemohou navrátit do svého klasického režimu. Nezbylo jim tak nic jiného, než si na distanční trénování a výuku zvyknout. Nebýt s kamarády a hokejovou partou je nepříjemné. Čas strávený doma se ale nemusí brát vždy negativně, dá se využít i pro mnoho dalších aktivit. O svých oblíbených činnostech se rozpovídali někteří letňanští hráči. Co je v této době rozveselí?
I když došlo v prosinci ke krátkodobému rozvolnění opatření, Letci jsou už pár dlouhých měsíců bez svých společných tréninků. Všichni hráči dostávají od svých trenérů cvičební plány, nicméně pokoj, zahrada nebo hřiště ledovou plochu jen tak nenahradí.
Někteří hokejisté se ale distančnímu režimu dobře přizpůsobili. „Snažím se teď být aktivní aspoň v běhu. Bydlím za Prahou, kde je běhání v přírodě super,“ povídá Adam Šnajberk. Hráč juniorky si pochvaluje i posilování, kterému se věnuje každý den. „Doma je to sice složitější než v posilovně, ale i tak mě to hodně baví. Je to potřeba.“
Obránce zároveň dodává, že právě do hokeje odjakživa vkládá veškeré své úsilí. „Není to tak, že musím, ale chci. Když mám volno, snažím se být hlavně s mými přáteli nebo si zahraju paintball.“
Doma ale není jedinou povinností pouze plnění tréninkových plánů, neméně důležitý je také školní prospěch a pravidelná pomoc rodičům. „Hodně času trávím nad úkoly ze školy, dostáváme jich spoustu každý den. No, a taky sem tam s něčím doma pomůžu,“ svěřuje se šesťák Matěj Kraus.
„Pokud mám trochu času, rád si zahraju na Playstationu, a skoro každý den hraju stolní tenis.“ Kromě předem daných cvičení od trenéra Martina Dufka se chodí mladý bek zdokonalovat také na střelnici. „Postavil nám ji táta ve sklepě, s mladším bráchou tam hrajeme hokej nebo posilujeme,“ upřesňuje.
Syn vedoucího šesté třídy vyslovil přání za všechny hráče, aby mohli na led a zase hrát. Zároveň je ale vděčný alespoň za občasné setkání s kamarády, se kterými chodí ven na hřiště.
Mladšího sourozence má i Matyáš Kofroň a často si ho doma bere na starost. „Bráchu musím hlídat a vždycky se s ním poperu, je to sranda. Taky chodím pravidelně venčit našeho nového psa a pomáhám rodičům s domácími pracemi.“
Útočník osmičky byl dlouho zraněný i nemocný, a nemohl tak naplno trénovat. Nyní se ale vrací k normálu. „Teď se hlavně protahuju a cvičím rehabilitační cviky. Začínám i pomalu chodit běhat na ovál,“ vypráví s dovětkem, že mu s kompenzačními tréninky pomáhali specialisté.
A největší koníčky? Těch u Letce rozhodně není málo. „Ve volném čase rád jezdím na motorce, vyřezávám věci ze dřeva nebo lyžuji. Taky mě baví fotbal, počítačové hry a různé výlety v přírodě,“ vyjmenovává.
