Kvůli zranění vynechal čtyři zápasy, pak se vrátil na led a ve dvou dnech předvedl jeden z nejúžasnějších individuálních výkonů v historii klubu. Už tehdy bylo patrné, že to Lukáš Rousek dotáhne v hokeji daleko... Byl začátek února 2017, když lídr staršího dorostu sestřelil v extralize soupeře třemi góly a čtyřmi asistencemi. Že se něco takového už někomu povedlo? Fajn. Letec to samé den nato zopakoval.
Nejprve v přestřelce popravil na jihu Čech 10:6 Písek, o necelých 24 hodin později skalpoval po vítězství 8:2 i Havlíčkův Brod. Byl to pro starší dorost mimořádný víkendový trip.
S tučným podpisem Lukáše Rouska.
Tehdy 17letý útočník předvedl „one man show“, které se před ním ani po něm nikdo v Letňanech nevyrovnal. „Vybavím si snad jen Kubu Vránu, když ještě jako mladší dorostenec přišel pomáhat starším. A v prvním zápase dal pět gólů Liberci,“ pátrá v paměti Rouskův otec Martin.
Právě starší dorosteneckou kategorii měl letňanský kouč v roce 2017 na starost... Onen víkend vidí jako včera.
Jeho syn se zrovna vracel po čtyřzápasové pauze způsobené zraněním. Tu sezonu se v něm probudil zabijácký instinkt střelce, kanadské body sbíral jako maliny. Byl při chuti. Viděl pokroky. Jeho sebevědomí rostlo.
No a co se stane, když do arény vypustíte hladové zvíře? Něco podobného, jak když v eskalující formě nazujete do bruslí natěšeného Rouska. Byl k nezastavení. Rychlý a zběsilý.
„Pamatuju si to dobře. Cítil jsem se po zranění odpočinutý a namotivovaný zase hrát, užít si s klukama poslední zápasy pohromadě. Určitě to bylo pro mě nejlepší dvojutkání v této kategorii,“ vzpomíná dnes pro web Letňan 22letá opora Sparty. Letci pár týdnů předtím už ztratili naději na play-off. „Ani spadnout už se nemohlo, takže se hrál uvolněný hokej. Jsou to pro mě vážně krásné vzpomínky.“
Ta sezona nebyla pro Lukáše Rouska jen krásná, ale i zlomová.
V extralize staršího dorostu ovládl jako první Letec v historii kanadské bodování s průměrem více jak dvou bodů na zápas (37 gólů + 45 asistencí ve 40 utkáních). V klubové anketě Hráč sezony mu na jaře nemohla uniknout ani prestižní putovní trofej. To už mu hodila laso Sparta, kam v létě téhož roku odešel. Dnes za pražské "S" válí už svou čtvrtou sezonu a jako hráč draftovaný Buffalem Sabres má nakročeno rvát se o místo v NHL.
„Zlom v jeho hokejovém životě opravdu přišel poslední sezonu v Letňanech,“ souhlasí trenér a otec Martin. „Do té doby jsem se rozčiloval, že hokeji nedává všechno, ale v tomto roce se začal připravovat úplně jinak. A neslo to ovoce.“
Co letňanský klenot odlišovalo v té době od ostatních hráčů?
„Hlavu měl vždycky dobrou, taky předvídavost a výběr místa. Zlepšil se v řešení gólových situací,“ vyjmenovává Martin Rousek. „Největší posun ale byl v celkovém zesílení, což hodně přisuzuju mému tehdejšímu asistentovi Honzovi Zlatohlávkovi, který měl na starost i kondiční přípravu. Lukáš díky tomu na ledě hodně zrychlil.“
O hokeji spolu často debatovali i u rodinného stolu. „Hodně jsme probírali krytí kotouče nebo samotné zakončení. Třeba že musí dostat gólmana tam, kam on chce. Nebo ať ve výhodné pozici nehledá zbytečně své spoluhráče, což mu opakují trenéři i dneska ve Spartě,“ směje se Rousek starší.
V extralize staršího dorostu tehdy začaly cenné rady rychle fungovat. A jméno Rousek začalo být žádaným zbožím v hledáčku velkoklubů. S podivem ale nikoliv u národního týmu.
Je to paradox, ale hokejový talent byl v dobách své letňanské slávy nepochopitelně přehlížen na mezinárodní úrovni. Pozvánku nedostal - navzdory překvapení řady odborníků - na jediný kemp mládežnických výběrů (dočkal se až v národním týmu U19).
Později musel strávit i absenci na mistrovství světa do 20 let, přičemž dva měsíce nato byl nominován do seniorské reprezentace.
Ať už ale bude působit kdekoliv, na klub, jenž ho vychoval, nikdy nezapomene. Jako ten, který v něm zanechal výraznou stopu. Třeba nezapomenutelnými 14 body během jediného víkendu.
