Pro udržování fyzické kondice a vyčištění hlavy neexistuje jednodušší činnost. Běh patří k naprosto přirozeným aktivitám, a navíc má spoustu přínosů pro naše zdraví. Jenže mrazivé počasí dokáže rázem zničit veškerou motivaci, kterou jsme si cílevědomě vytvořili na začátku nového roku. Běhání v nižších teplotách a kratších dnech je výzva a její přípravu není radno podceňovat. Co všechno do ní patří?

Není žádnou novinkou, že má běh celou řadu pozitiv. Posiluje imunitní systém, plíce, srdce a cévy a také zlepšuje mentální zdraví. Díky dlouhodobému běhání získáme slušnou fyzickou kondici, shodíme přebytečná kila a cítíme se zkrátka daleko líp.

„Aktuálně není moc co dělat, nemůžeme do posilovny nebo na led. Proto je běh ideální pohyb, abychom nelenili jenom doma,“ podotýká trenér Jan Mišner, jenž se běhání dlouhodobě věnuje a ani v tomto období svůj výběh nevynechá.

Na druhou stranu patří tento typ kardia k náročnějším aktivitám především pro začátečníky. Právě ty může motivace kvůli počátečním nezdarům rychle opustit. Po pár týdnech pravidelného výběhu (v jakémkoliv tempu) se ale tělo výrazně přizpůsobí a začne vysokému tepu odolávat. A v ten moment přichází na řadu dopamin, díky kterému pociťujeme, že jsme dosáhli vysněného cíle.

Zůstane ale stejná chuť i v zimě? Pravděpodobně ne. Pokud se však na zimní běh důkladně připravíme, mizí rázem veškeré překážky. Na které věci si tedy musíme dát pozor?

V první řadě je důležité se pořádně obléknout. Ačkoliv rychle zjistíme, kolik je venku stupňů, pocitově může být úplně jinak. Kvůli větru nám často může připadat, že je teplota ještě nižší, což nás poté nemile překvapí. Pro výběh proto volíme klidně více vrstev než obvykle, vyplatí se sáhnout hlavně po funkčním oblečení.

Pokud je běžec nedostatečně oblečený a následně se v chladném počasí zpotí, zvýší se riziko podchlazení, které logicky vede k řadám onemocnění. U oblečení však výbava nekončí, vhodné je mít čepici, rukavice a šálu, abychom před mrazem ochránili náchylné partie. Dále je potřeba mít co nejvhodnější obuv, která je pevná a nepromokavá. V běžeckých botách by nám mělo být teplo už od začátku pobytu venku.

Jelikož se v zimních měsících brzy stmívá, běžec nesmí opomenout svou bezpečnost a vzít si reflexní prvky. Pokud nebudeme na cestě vidět, hrozí nám opravdové nebezpečí, někdy i s fatálními následky. Postačí si tedy vzít například dvě svítící pásky, které umístíme na ruce či nohy. Díky tomu na sebe ve tmě snadno upozorníme okolní vozidla. Abychom se v terénu lépe orientovali a zvýšili naši opatrnost, ideální je také čelovka.

Naše svaly se ale před běháním musí pořádně rozehřát. Nejčastěji pomůže krátká rozcvička spolu s dynamickým strečinkem, kdy tělo postupně připravíme na zátěž. „Rozhodně není správné jít běhat přímo z postele. Než vyběhnu já, dám si například švihadlo, abych se zahřál,“ popisuje kouč třeťáků.

Jestliže s sebou nebereme batoh, před během je důležité se i dostatečně napít vody. Zprvu nám sice může připadat, že se v zimě tolik nepotíme a nevylučujeme vodu. Opak je ale pravdou, tekutiny potřebujeme neustále nehledě na roční období! Po venkovním tréninku dobře poslouží i například teplý čaj a ovoce pro zdroj energie.

Neméně podstatné je rovněž plánování. Vzhledem k nepředvídatelnému počasí bychom měli dopředu vymyslet trasu, po které poběžíme. Při improvizování se snadno stane, že se běh protáhne, a navíc začne hustě sněžit nebo pršet. Najednou se ocitneme daleko od domova a nezvládneme se rychle vrátit do tepla. Je tedy na místě, abychom během plánování brali v potaz naše síly a zbytečně je nepřecenili.

Pro rozmanitost je dobré si běžecké tréninky měnit. Nejčastěji se kombinují vytrvalostní a intervalové běhy. Podobnou strategii má i Mišner: „Jeden den si nastavím menší počet kilometrů a potom zase větší. Snažím se běhání plánovat tak, aby mě bavilo. Také se soustředím na tepovou frekvenci a průběžné tempo.“

Hokejisté ale samozřejmě nemusí uběhnout maraton. Letňanský trenér zdůrazňuje, že stačí i obyčejný „výklus“, aby hráč zregeneroval a lehce se zapotil. Pomalé proběhnutí se často provádí po tréninkách, nicméně platí, že se u ledního hokeje preferují spíše kratší vzdálenosti.

Pokud vás neustálé domácí cvičení nebaví, zkuste zatnout zuby, připravit se a vyběhnout ven. Vězte, že pocit bude po pár uběhnutých kilometrech k nezaplacení!