Rychlost tlukotu srdce se mění každou minutu. Tepová frekvence je zřejmým ukazatelem našeho úsilí, které vynakládáme během fyzické zátěže. Tělo se zahřeje, zpotí a postupně potřebuje více a více kyslíku. Vynález moderních sporttesterů přinesl do života sportovců možnost, jak smysluplně hodnoty měřit a díky tomu efektivněji trénovat. Je důležité tep při běhání pozorovat a co ho vlastně může ovlivnit?

Popularita sportovních hodinek stále stoupá. V době moderních technologií usnadňují život a zároveň nás mohou jednoduše doprovázet i při tréninku, přičemž dokáží sledovat naši srdeční činnost a automaticky vypočítávají spálené kalorie.

Měření tepové frekvence se stává užitečnou pomůckou například pro pokročilé běžce, kteří si chtějí naplánovat efektivní trénink a svůj výkon řídí právě hlavně podle srdečního tepu. Jeden z často sledovaných údajů je maximální hodnota, které jsme schopni při těžkém tréninku dosáhnout.

Pro vypočítání maximální tepové frekvence existuje vzorec, který si každý jednoduše může přizpůsobit: 220 - věk. Výsledek však přináší pouze hrubý odhad, převážně pro sportovce v dobré kondici nemusí být přesný. Působí na něj totiž více faktorů.

„Tepová frekvence se liší hlavně podle věku, pohlaví a váhy. Je tedy naprosto normální, že ji má každý trochu jinou,“ vysvětluje trenér Jan Mišner a následně dodává: „V tréninku rozhodně neslouží jako jediný ukazatel a není nutné se podle ní pokaždé řídit.“

Možná ještě důležitějším aspektem pro sportovce je klidový tep, jenž představuje počet srdečních tepů za minutu bez jakékoliv tělesné zátěže. Hodnota spolehlivě řekne, zda jsme fyzicky zdatní, proto by každý měl svoji úroveň znát. Nejčastěji se měří po probuzení, kdy tělo není ničím rozrušené.

Děti do deseti let mají klidovou frekvenci často vyšší a poté se jim postupně zpomaluje. Průměrná hodnota u dospělého jedince je okolo 60-70 tepů za minutu, nicméně u trénovaných sportovců se často pohybuje daleko níž. Nejpomalejší činnost srdce lze naměřit u špičkových běžců, kteří dokonce vykazují hodnoty 40-50. Na klidový tep působí negativně dlouhodobý stres a špatný životní styl.

Vraťme se k aktuální tepové frekvenci při tréninku. Přesné výsledky odhalí pouze správný měřič, ačkoliv se mohou zdát sportovní hodinky dostačující, tep nikdy nezaznamenají naprosto přesně. „Na údaje z hodinek se nedá spolehnout, můžou mít menší odchylky. Pro přesnější měření tak asi nejlépe poslouží hrudní pás,“ uvádí kouč třetí třídy.

Jestliže ale upřednostňujeme spíš intenzivní tréninky, tep chceme mít logicky vysoký. Snižuje se pouze během pauzy na odpočinek. Při podobném tempu bývá srdeční činnost konstantnější, ovšem opět záleží, kterou trasu a povrch pro trénink zvolíme

S měřením tepové frekvence se Mišner setkává běžně, jelikož se běhu dlouhodobě věnuje. „Většinou zamířím do přírody, kde se neustále střídá stoupání a klesání, kvůli čemuž tep velmi často kolísá. V tomto případě nemá smysl ho řešit, spíš je cílem se soustředit na tempo. To hodinky změří perfektně, což se hodí.“

Pokud zvolíme pro trénink naopak atletický ovál nebo běháme po rovině, měření tepu nabývá rázem na významu. Sportovec totiž vykazuje konstantní výkon, snadno tudíž zjistí, zda se jeho vytrvalost za dané období zlepšuje. „Rozhodně motivující věc. Se snížením tepové frekvence může přijít na řadu zrychlení tempa a člověk pociťuje, že je na tom čím dál lépe,“ doplňuje trenér základny.

Měření srdečního tepu také slouží pro test VO2max, který výkonnostní sportovci velmi často podstupují. VO2max totiž vyjadřuje, jaký maximální objem kyslíku člověk za určitý čas potřebuje, což se samozřejmě odráží na celkové kondici.

Na druhou stranu se mnoho lidí v běžném životě bez sporttesterů obejde. U hokejistů tepová frekvence nehraje nejdůležitější roli, jelikož tréninky probíhají ve většině případů intenzivnějším způsobem. Během náročné aktivity se často bohatě stačí soustředit na vlastní pocit a dech. Snadno přece sami poznáme, zda máme při tréninku stále dost síly, nebo ne.

„Vzhledem k tomu, že je měření tepu většinou nepřesné, doporučuji hledat v tréninku jiný ukazatel. Cílů existuje hodně, můžeme si třeba stanovit určitý časový limit na vzdálenost,“ podotýká Mišner.

Co se týče hokeje, není potřeba běhat extra dlouhé tratě. U hráčů se klade větší důraz na dynamiku a rychlostní vytrvalost. Trenér Letňan dodává, že se mnohdy součástí aktivit po zápase nebo náročném tréninku stává naopak krátký běh. „Kluci mívají takzvaný cooldown, kdy si lehce zaběhají, aby ze sebe dostali laktát. Delší běhy se do přípravy většinou nezařazují.“

Znát při tréninku svůj tep je sice dobrá věc, nikoliv však nepostradatelná. Vzhledem k možným chybám a nepřesnostem bychom se na měření neměli příliš spoléhat a raději dát přednost vlastnímu pocitu. V každém případě ve sportovním vývoji pomáhá stanovení určitého cíle, který udrží dostatečnou motivaci. A v tom mohou být technologie jednoznačně nápomocné.

Jaký cíl si v tréninku obvykle stanovujete vy?