Neobvyklá situace trvající déle než rok. Čas strávený v klidu doma byl dříve spíš za odměnu, v koronavirové době se však stal naprostou klasikou. V hlavě se rázem točily myšlenky: Co teď budu dělat? Jak se udržím v mém každodenním režimu? Otázky, na které mnoho dětí i dospělých složitě hledalo odpovědi. O vlivu pandemie na lidskou psychiku se rozpovídala letňanská kondiční trenérka Lenka Kro.

Ve chvíli, kdy se kolektivnímu sportu udělila dočasná stopka, všichni trenéři hbitě zareagovali a začali posílat vypracované cvičební plány. Už ale nemohli logicky dohlédnout na to, jak jejich svěřenci doopravdy pracovali. Hráči byli odkázáni pouze sami na sebe.

Tím se vytvořila nelehká výzva, která výrazně ovlivnila mentalitu sportovců. Je potřeba si totiž neustále opakovat, že právě myšlení souvisí úplně se vším. Psychika může za určitých podmínek silně nabourávat systém, kterým se hráč dříve každý den řídil.

Jak zůstat motivovaný, produktivní a zároveň nespadnout do stereotypu v době, kdy je všechno zavřené? Člověk se najednou pohyboval na velmi tenkém ledě.

Započal intenzivní boj s vlastní hlavou.

„Z mého pohledu se hráči dělili na dva protipóly. Ti, kteří byli pořád aktivní, se nechtěli ze všeho zbláznit, a naopak se snažili využít nabídnutý čas jen pro sebe. Stále vyhledávali možnosti, jak se zlepšovat a udržovat si fyzičku,“ otevírá citlivé téma Lenka Kro.

Všechno ale nezůstalo pořád růžové. „Samozřejmě se objevovaly menší výpadky, kluci lehce ztráceli trpělivost, protože se jim všechno zdálo příliš dlouhé. A v tu chvíli musí ke každému z nich přijít někdo druhý,“ pokračuje.

Specialistka proto během lockdownu založila online spojení, díky kterému mohla s Letci lépe komunikovat a na dálku je podpořit. „Hráči trénovali pod mým dohledem alespoň přes internet. A pokud to zrovna dovolila epidemiologická situace, mohla jsem se s každým scházet venku, což bylo ideální. Hodně to pomohlo.“

A co druhý protipól? Ten je horší, bez chuti ke sportu. „Někteří se bohužel doslova propadli. Zlenivěli, jen tak leželi v posteli a dělali jen to, co opravdu museli. Začali se více upínat na počítač a televizi. A nad hokejem, školou a dalším pohybem mávli rukou,“ povzdychuje Kro.

Jakmile dítě přestanou zajímat koníčky, zásah dostane právě psychika. Přestane být nadšené, veškeré aktivity, které dříve dělalo s láskou, mu přijdou zbytečné. Sportovní vášeň nekontrolovaně mizí. V této fázi ale letňanská trenérka ví, co přesně udělat.

„Během období bez kolektivu hráčům logicky chybí parťák. Je jedno, jestli trénují profesionálně nebo amatérsky, někoho k tomu jednoznačně potřebují. Proto velmi pomůže blízký kamarád, jenž by taky sportoval a dostatečně ho namotivoval,“ popisuje.

Někteří Letci pojali motivační složku soutěživě a vzájemně si vymýšleli vlastní tréninkové challenge. Už jste někdy s někým soupeřili o to, kdo zvládne víc kliků nebo dřepů? Zkuste to. Člověk ze sebe vydá víc, než si myslí.

Ale co když to pořád nestačí?

„Pokud tréninkový přítel nepomůže na delší dobu, spolehlivěji zafunguje určitá vyšší autorita, například individuální trenér. Pak už se těžko hledá výmluva, jak se ze cvičení vyvlíknout,“ vysvětluje koučka.

Strana autority by však měla postupovat systematicky, protože zaujmout dítě, které spadlo do pomyslné propasti, je velmi obtížné. Kro zdůrazňuje, že kromě vytvoření výzvy a motivace ještě na hráče platí ostrá pozitivní podpora. „Zapomeňme na jakoukoliv kritiku. V tu chvíli je lepší hodnotit pozitivně. Říkat, že mu to jde a že to zvládne, a ne ho srážet.“

Ve středu pozornosti nemusí být neustále pandemie, myšlenky nás občas zradí i během normálním režimu. Někdy zkrátka přijde období, kdy člověk neví, co se sebou. Kro v tomto případě považuje za nejúčinnější lék na všechny depky chození ven. „Když půjdete z domu, musíte se obléknout a připravit. Zvládnete tím důležitý malý krůček.“

„Trenéři moc dobře ví, co na kluky platí, ale je jasné, že se nedozví všechno. Hráči málokdy mluví otevřeně o svých pocitech. Aby se dítěti udělalo duševně lépe, vždy pomůže něco, co má opravdu rád. Ať už je to zvíře, knížka nebo opravdový přítel, který mu podá pomocnou ruku,“ doplňuje specialistka důležitou poznámku.

Aktuálně se zdá, že nejtěžší chvíle mají všichni za sebou. Přichází snaha o postupné navrácení k normálnímu životu. A pro Letce je trénink na ledě nová dávka motivace a endorfinů.

„Jsou nadšení. Opět našli důvod, proč hrát hokej. Mají v sobě vnitřní sílu, kterou nejsem schopná popsat. Jsou zase o něco silnější a jejich vzpomínky na minulost je posouvají jen a jen dopředu,“ uzavírá Kro s úsměvem.