Návrat k hokeji se mu vyplatil. Forvard 9. třídy Kevin Bosák na několik měsíců vyměnil led za fotbalové hřiště, pak mu ale brusle začaly chybět. V Letňanech na sobě opět začal tvrdě pracovat a vynaložené úsilí přineslo zaslouženou odměnu. V březnu se totiž Kevin stal Letcem měsíce. „Byl jsem nominován už v únoru, ale nebyl jsem ani v top trojce. Nenapadlo by mě, že vyhraju,“ přiznává mladý útočník v rozhovoru.
Začněme minulostí. Jak ses vlastně dostal hokeji?
Úplně poprvé jsem s hokejem začínal v Děčíně, bylo mi asi šest. Přivedla mě k tomu rodina, hokej totiž hraje i můj brácha, který mi v začátcích pomáhal. K Letcům jsem pak přešel ve čtvrté třídě.
Nějakou dobu jsi ale hrál i fotbal...
Ano, hokej mě už moc nebavil, takže jsem s ním loni přestal a šel zkusit fotbal. Když jsem odcházel, pan trenér mi řekl, že mám rok na to rozmyslet si, jestli se chci vrátit.
A jak ses tedy rozmyslel?
Po devíti měsících na fotbale jsem pak zase dostal chuť hrát hokej. Takže jsem trenérovu nabídku využil. Návrat k Letcům byl jasná volba a jsem rád, že jsem se takhle rozhodnul.
Co ti na hokeji nejvíc chybělo?
Nejvíc se mi stýskalo asi po kamarádech, se kterými jsem tam byl už od začátku, od první chvíle, kdy jsem přišel k Letcům.
Bylo pro tebe tedy snadné začlenit se zpět?
Ve skutečnosti to bylo docela těžký. Některý kluky z týmu jsem totiž vůbec neznal. Nikdy jsem je tam neviděl, přišli na hostování.
Návrat jsi ale přesto zvládl víc než dobře, když jsi nedávno vyhrál Letce měsíce.
Trenér mi říkal, že se hodně snažím, že mi to jde a ať pokračuju. Všiml jsem si, že už minulý měsíc jsem byl na hráče měsíce nominován za devátou třídu. Ale to jsem nebyl ani mezi třemi nejlepšími. Vůbec jsem neočekával, že o měsíc později už ten titul vyhraju.
Jak ses o výhře dozvěděl?
Viděl jsem to nejdříve na Instagramu, pak jsem si přečetl i článek na stránkách. Měl jsem radost, stejně jako moji rodiče. Hned jsem se chlubil tátovi a mámě, chválili mě a říkali, ať takhle pokračuju. Moc mě potěšilo, že mi gratulovali i spoluhráči.
Dodalo ti to motivaci s hokejem pokračovat?
Určitě. Navíc mě teď hokej opravdu baví. Když jdu ze školy, tak si vždycky říkám, jak už se těším na trénink. Teď pořád trénuju, těším se, až si zahraju za dorost.
Kam by ses jednou rád vypracoval?
Chtěl bych samozřejmě hrát nějakou lepší ligu, ideálně českou extraligu.
Takže tvým vzorem je někdo z extraligy?
To ne. Nejvíc mě inspiruje David Pastrňák a Kuba Vrána. Davida Pastrňáka asi sleduju víc, líbí se mi na něm, jak střílí z první a vždycky dá gól. I já hraju v útoku, takže to pro mě je vzor, taky bych chtěl takhle střílet.
