Nebudeme hráče pouštět pro nic za nic, upozorňuje klub

Pracujeme na vývoji našich hráčů a máme zájem vychovat další velké naděje pro elitní hokej. Ale nebudeme je bezdůvodně a zadarmo pouštět do konkurenčních týmů. Tenhle jasný vzkaz vyslalo vedení letňanského klubu poté, co někteří Letci mezi uplynulou sezonou a tou příští zvažovali odchod jinam. Někdy přitom neopodstatněný a bezdůvodný. A ve většině případů pod nátlakem rodičů.

Letňany se nedávno dočkaly významného úspěchu, když jako jediný český klub po osmi letech dodaly NHL dva talenty draftované v první padesátce volby. Událost jako hrom. Historická událost.

A také impuls nebo důkaz toho, že Letci s hokejovou mládeží umějí profesionálně pracovat. Teď před nimi stojí nová výzva: vychovat po Jakubovi Vránovi a Václavu Karabáčkovi jejich nové nástupce.

Do Letňan v poslední době mířila slova uznání z různých stran, přesto se někteří hráči chtěli rozutéct pryč. Těch případů bylo víc. Jenže některá rozhodnutí jsou až příliš unáhlená, a to klub mrzí ze všeho nejvíce. "Hráči začínají mít tendenci odcházet už v mladším dorostu. Což je na jejich věk strašně brzy," tvrdí Vojtěch Kučera, spolumajitel Letců.

Přitom oba jejich dorosty působí v extralize, mladí hokejisté tedy mají možnost hrát nejvyšší soutěže jako ostatní. Být v kvalitním prostředí a především - doma. Život je bez dojíždění jednodušší, na úkor hokeje se nemusí upozadit ani škola. Pravda, nemusí to tak být vždycky, ale to riziko je znatelné a zbytečné.

"U nás není čeho se bát, není kam spěchat," myslí si Kučera. "Je to hodně o rodičích, kteří v tom hrají největší roli. Zavolá klub zvučného jména a oni tomu podlehnou. Jenže když odejdete brzy jinam, může se stát, že tam už v šestnácti hrát nebudete. Zavřete si dveře na obou stranách," upozorňuje.

Řeč teď není o Vránovi nebo Karabáčkovi, kteří byli extrémně vyspělí a ve věku kolem patnácti mířili už do Švédska či Kanady. Byť jeden z nich třeba přes rakouský Salzburg. Je jasné, že klub výrazným talentům v odchodu nebrání a naopak je podporuje. Na druhou stranu - tohle byly dvě výjimečné osobnosti.

Sto padesát tisíc za mladšího dorostence

Většina rodičů si neuvědomuje, že jsou ve hře také peníze. A není jich málo. Jen pro představu - pokud se mladší dorostenec rozhodne odejít, má jeho mateřský klub nárok na odstupné ve výši 150 tisíc korun. Třeba v případě osmé třídy je to 80 tisíc, u sedmé 70 tisíc a tak dále.

Tak to vyžaduje přestupní řád Českého svazu ledního hokeje.

"Je proto logické, že nikoho nebudeme pouštět zadarmo a tuto částku požadujeme. Neinvestujeme do vlastních hráčů jen proto, aby si je od nás předčasně braly konkurenční týmy," vysvětluje Vojtěch Kučera.

Nemá přitom problém s odchodem, který je opodstatněný. Jako třeba ten v případě Dominika Čapka. Projevil o něj zájem Litvínov, který má na rozdíl od Letňan v extralize také juniorku. Pro Čapka to byla lákavá výzva.

Letňany ho proto pustily na zkoušku s tím, že když si na severu Čech vybojuje místo, dostane povolení k hostování. "Takhle to děláme běžně. To, že nemáme extraligovou juniorku, pro naše kluky nic neznamená, protože je potom stejně pouštíme do klubů, kde si ji mohou zahrát," opakuje Kučera.

Jeho slova v minulosti dokazují třeba odchody Matěje Hese a Davida Chvátala do Mladé Boleslavi nebo Filipa Ječného do pražské Slavie. Tam teď zkouší štěstí i nedávno ještě letňanský útočník Tomáš Honetschläger.

Jiný Letec - jméno není důležité - se po rozhodnutí rodičů rozhodl letos odejít do klubu, který hraje stejnou soutěž jako Letňany. Má sice v nejvyšší soutěži "áčko", ale juniorku nikoliv. Letci mu v mladším dorostu slibovali hodně prostoru, ale nepomohlo to. Do "A" týmu přitom z těchto kategorií zbývá takto mladým hráčům ještě několik let. Cesta je dlouhá a trnitá, stát se může cokoliv.

Kučera připomíná, že se to nemusí vyplatit: "Čím později totiž hráč do nového klubu přijde, tím je jeho pozice silnější. Bývá běžné, že když získáte posilu, snažíte se jí dát hodně prostoru. Takže ji občas upřednostníte i před hráči, kteří tam jsou déle."

Otec zmiňovaného hráče vysoké odstupné přesto zaplatil.

Postoj Letců je standardní i v ostatních klubech

Podle Kučery začínají trable už v žákovských kategoriích, kde jsou ještě mezi hráči rozdíly výrazně patrné. "Jenže rodiče se dokáží urazit i proto, že jeho dítě hrálo celou dobu v první lajně a teď najednou hraje třetí. Byly tu i případy, kdy řekli, že odchází pryč," líčí bratr Františka Kučery.

Letňanská organizace je v žákovských třídách úspěšná, byť na výsledky u malých dětí neklade velký důraz. Na hostování však žáčky uvolňuje jen ve výjimečných případech.

Běžně totiž platí, že za odchod z klubu musí být hráč vyplacen, což je standard nejen tady, ale i v ostatních klubech. "Rodiče často argumentují, že tu platí příspěvky, a tak mají právo na své rozhodnutí. Ale tak to nefunguje. Musí to být nějak řízené," říká Kučera.

Zde jsou stanoveny zásady přestupové politiky, jichž se Letci dlouhodobě drží. A jichž se budou držet i nadále.

Kmenový hráč Letňan je pouštěn na hostování do jiného klubu v případě, že...

...má výjimečný talent i výkonnost, díky čemuž se rozhodl dál rozvíjet v zahraničí (příklad Jakuba Vrány nebo Václava Karabáčka)
...má šanci pokusit se probojovat do vyšší soutěže, kterou jiný klub v dané kategorii hraje (v juniorce nebo seniorském hokeji)
...má k tomu rodinné důvody jako stěhování (a jiné výjimečné případy)