U Letců je už trenérskou stálicí, šest let se stará o letňanské brankáře. Jiří Černoch se však kromě hokejové branže živí také jako bookmaker v sázkové kanceláři. I proto se možná nebojí tipovat. "Kdybych si měl vsadit, jestli to tu někdo někam dotáhne, pár jmen bych určitě našel," říká s úsměvem. V Ice Areně rovněž vede speciální tréninky pro gólmany a na ledě si s nimi vystačí i bez hráčů.
Jak takové tréninky probíhají?V každé skupince mám tak pět, šest gólmanů - záleží na věku. Někdy se mi sejdou třeba jen ve třech, ve čtyřech. Vždycky trénink uzpůsobím tak, aby byl pro kluky zajímavý, takže když jsou tři, spíš se věnujeme střelbě. Ve čtyřech už jdeme zase na něco jiného.
Na co se zaměřujete nyní během letní přípravy?
Hodně na práci s hokejkou, protože ta je v českém hokeji obecně dost zanedbaná a moc se na ní nepracuje. Pro mě bylo inspirací, když jsem mluvil s Kanaďany a Američany, kteří mi vyprávěli, jak si u nich gólmani berou jen rukavice v šusťákovce a jdou si na led hodinu kvrdlat. Pak se z nich stává šestý hráč v poli. To už je ale samozřejmě o možnostech ledu.
Ale všiml jsem si, že hodně trénujete i bruslení.
Ano. V sezoně na to není moc času, tam je to hodně o střelbě. U těch menších do páté třídy jde o základy brankářského bruslení, u kluků kolem dorostu cvičíme třeba rozehrávku a rychlý návrat do brány. Tady už potřebujete hráče pro nastřelení puku nebo cílenou střelbu, ale když chceme, obejdeme se i bez nich. Jsou věci, při kterých střelce nepotřebujete.
Vidíte na svých svěřencích nadšení? Baví je tyto tréninky, nebo to spíš berou jako povinnost?
Pokud jim to uděláte zajímavé, bude je to bavit. Snažím se jim do tréninku zakomponovat neobvyklé prvky, které jinak nedělají, takže třeba na konci občas hrajeme hokej tři na tři s gólmanskými hokejkami. Se čtvrťáky hrajeme na babu. Soutěžíme o kotouly, o bruslení nebo o kolu. Musím ale říct, že tu s 95 % případů nemám žádný problém. Na klukách je vidět, že trénovat chtějí.
Co obecně charakterizuje české brankáře?
Myslím, že chytrost a opravdu dobré čtení hry - teď se ovšem bavíme o těch opravdu šikovných na reprezentační úrovni. Jinak gólman, který v dospělosti bude mít 190 cm, získá svou výškou velké přednosti. U Čechů byl občas problém, že když v sedmnácti, osmnácti dosáhli určité úrovně, trochu zpohodlněli a u některých začala mizet taková ta pracovitost. Ale nemluvím o všech, někteří byli naopak příkladem.
Co ostatní země?
Třeba Švédové měli přednost v tom, že hodně slidovali s rameny nahoře, takže byli jako jezdící krabice. Finové zase nejsou tak velcí, ale zato jsou neskutečně mrštní, mají rychlé nohy. Finská škola je v současnosti asi nejlepší na světě, což je vidět i na počtu brankářů v NHL. Vždyť oni jich mají v zámoří kolem patnáctky, z toho asi sedm jich dělá v NHL jedničku.
Pozorujete u letňanských brankářů pokroky?
Třeba jeden - David Cinka se jmenuje a chytá teď za pětku - tu udělal neskutečný pokrok! Nepamatuju, že by se někdy omluvil z tréninku, dokonce chce chodit ještě na jiné, neskutečně na sobě pracuje, všechno dělá naplno. Ale máme tu další velké talenty jako Lukáše Malanta nebo Kubu Hnízdila, což jsou výborní brankáři, které jsme si postrčili o ročníky výš.
Pamatujete, že by v minulosti prošel klubem opravdu nějaký supertalent v brance?
Jako jestli jsme v bráně vychovali dalšího Vránu nebo Karabáčka? To ještě ne. Ale byli tady kluci, kteří prošli naším klubem a dnes chytají extraligu juniorů. Kdoví, třeba ještě o některém z nich uslyšíme.
Jaká je tedy budoucnost Letňan na gólmanském postu?
Všichni ti, které jsem před chvílí vyjmenoval, jsou žáci od čtyřky do šestky. Myslím, že se tu vychovává nová generace skvělých gólmanů, kteří vozí individuální ceny z turnajů a dostávají se do různých výběrů. Mají skvěle nakročeno dostat se vysoko, ale záleží, jestli za pár let nepoleví. O ročník 2004, 2005 bych se nebál.
Kdo další?
Nahoru se jistě mohou katapultovat další kluci. Třeba Lukáš Pařík, kterého v ročníku 2001 považují za jednoho z pěti nejlepších gólmanů v republice. Otázkou je, jak se teď popere s přechodem do dorostu, tedy dvouročníkové kategorie. Měl by se postupně dostávat do pozice jedničky a budovat si postavení, aby sbíral minuty a dobré statistiky, protože příští rok může nakouknout do reprezentační šestnáctky. Věřím, že na to má.
Z čeho usuzujete?
Má výšku, má píli i rodinné zázemí. Což je mimochodem taky hodně důležité. Bude na něm, jestli mu stačí chytat extraligu, nebo se bude chtít dál rozvinout. Věk kolem 14, 15 let je ten nejkritičtější. Kluci začínají randit, mít jiné zájmy. Tady se láme chleba.
Když to tedy shrneme - co je vlastně pro gólmana nejdůležitější?
Sebedůvěra a koncentrace. Když někdo řekne, že ten kluk v brance je dobrý, ale nemá hlavu, tak dobrý není. Protože bez hlavy to nejde. Uděláte chybu a musíte na ni hned zapomenout, pokud to v tu chvíli nedokážete z hlavy vytěsnit, budete chybovat znovu. Chytání je hodně o práci s koncentrací, ale ta by měla přicházet už před samotnými tréninky. Žádné mačkání do mobilů v šatně, musíte se soustředit na výkon a jít na led s čistou hlavou, protože jen dobrá rozcvička bohužel nestačí. Jedině tak se to všechno můžete naučit.
