Rozhovor se žáčkem čtvrté třídy Letců
pondělí 13. července 2015
Dvořák chce být jako Jágr. Ale možná se to nepodaří, líčí
Má za sebou ročník ve třetí třídě a teď si užívá prázdniny. "Zrovna jsme s bratrancem na chatě. Jeli jsme na festival na Točníku," vypráví do telefonu malý Jonáš Dvořák, jemuž bude za necelý měsíc devět let. Hokej v Letňanech ho už přesto stačil chytit a má velké přání: "Chtěl bych být jako Jágr," pronese nesměle, když se ho zeptáte, jestli má nějaký hokejový vzor.
Po těch slovech však malý Jonáš rychle dodává: "Ale to se mi možná nepodaří. Tak snad budu aspoň jako Petr Ton."
Toho máš taky rád?
Mám, protože hrál v týmu, kterýmu fandím. Ale teď už je v Kometě.
Nestýská se ti po hokeji?
Docela jo.
Jak ti to šlo v uplynulé sezoně?
Dobře.
Jsi spokojený?
Jo.
A v čem se musíš zlepšit? Co ti ještě nejde?
Tak střela určitě.
Takže bys chtěl být asi útočník, co?
My to ještě nemáme rozdělený, ale asi budu útočník. Budu moct dávat góly. Ale obrana je zas lepší.
A v čem?
Že budeš dostávat míň gólů a můžeš potom vyhrát.
Co tě baví víc: tréninky, nebo zápasy?
No, spíš zápasy.
A kolik jsi v nich dal gólů?
To jsem nepočítal. Ale docela dost.
Hrajete na tréninku s trenéry nějaké hry?
Máme herní tréninky a jednou za týden máme bruslení s krasobruslařkou. To mě docela baví.
A jak ti bruslení jde?
Moc mi to nejde, ale musím se zlepšit.
Co máš na tréninku nejradši? Co tě nejvíc baví?
Asi když si nahráváme a pak jdeme do střely a dorážíme.
Chodíš s tátou na hokej?
Moc ne, ale někdy se na něj jdu kouknout. Táta hrál v Neratovicích a teď hraje zápasy za Brush. To je jeden takový neznámý tým.
A táta je taky útočník?
To mi neřekl.
