Průžek: Možná jsme zkušenější. Zase myslíme na play-off

V nadcházející sezoně by měl patřit k hlavním lídrům staršího dorostu a sám se téhle role ani nezříká. "Budu se snažit," říká útočník Jiří Průžek. Letňanský celek bude chtít konečně prorazit do extraligového play-off a byť papírově nebude tak silný jako v minulém ročníku, ale sebevědomí mu neschází. Třeba kvůli loňskému dvojzápasu s Plzní a Chomutovem, na který Průžek vzpomíná.

Dva obrovské zvraty za sebou z uplynulé sezony jsou momentem, na který se v Letňanech dlouho nezapomene. "Porazit Plzeň a Chomutov během dvou dnů a ještě přitom pokaždé otočit výsledek, to je hodně velký úspěch. V kabině byla euforie ještě 14 dní potom," říká Průžek.

Letci tehdy v obou případech prohrávali pár minut před koncem o několik branek, ale s těžkými soupeři utkání stejně v nastavení zvrátili. Tak výjimečný průběh už třeba někdo z hráčů nemusí nikdy zažít.

Dodává to týmu sílu i do nadcházející sezony?

Tohle bude těžké zopakovat, zvlášť proti tak silným týmům. Chomutov a Plzeň byly nejlepší ve skupině. Proto je to pro nás veliké povzbuzení.

Porovnej loňský a letošní tým.

Pokud jde o partu, tak ta je stejná jako loni. Tým je sice o něco slabší, ale v sezoně může být lepší. Věřím, že se můžeme víc stmelit a hrát týmově. Loni jsme neměli tolik mazáků, kteří by mužstvo táhli. Letos můžeme být zkušenější.

Jednou z opor bys měl být i ty, co říkáš?

Budu se snažit. Cítím díl zodpovědnosti, je nás tam pár hráčů z minulé sezony, takže bychom měli tým táhnout a v těžkých chvílích pomoct a nepanikařit. Celkově musíme sázet na bojovnost a týmovost.

Tým ještě nemá jasno o roli kapitána. Troufl bys sis na ni?

Nemám s tím problém, ale myslím, že jsou lepší kandidáti. Třeba Honza Kučera, který by o tuhle roli stál a umí se týmu podřídit na ledě. Já bych ho zvolil. Já se ozvu, když se mi něco nelíbí, dokážu kluky podpořit v kabině, když se nedaří, ale na ledě až takový nejsem. Proto volím spíš Honzu.

Klub ještě nikdy nehrál extraligové play-off, je i tohle cíl?

Tohle jsme vnímali už v loňské sezoně, hlavně po těch dvou zvratech jsme věřili, že to můžeme dokázat. Bohužel to nevyšlo, i když jsme k postupu nebyli daleko. Chceme to zkusit zase, myslím, že na to reálně máme. Nejdůležitější bude vstup do sezony.

Jaké hráči mají vztahy třeba s trenérem Milanem Antošem?

Kamarádské, hlavně na soustředění v Krkonoších to bylo v pohodě. Ale trenér musí mít i autoritu, a tu pan Antoš má. Dokáže být kamarádský, ale zároveň má úctu a respekt.

Naštvalo vás na něm někdy něco?

To je jasný, každý hráč si na trenérovi něco najde. Když emoce pracují, tak je to jasný.

S Milanem Antošem vás vede i Jan Zlatohlávek. Jak bys popsal souhru trenérského tandemu?

Doplňují se, oba mají něco jiného. Pan Antoš je spíš na techniku, cvičení a obranu. Pan Zlatohlávek dbá z Ameriky na techniku bruslení. Zaobírá se herními dovednostmi a pan Antoš spíš zápasovými věcmi jako nácvik přesilovek.

Ty jsi prý dobrý i ve fotbale.

Když se to říká, tak to asi bude pravda. Fotbal jsem hrál chvilku, snažím se dělat všechny sporty, nejenom hokej. Když je volno, tak si jdu zahrát tenis, jezdím na kole a na fotbal i rád koukám. Fandím Realu a Cristianu Ronaldovi, to je můj vzor. Věřil, že dokáže být nejlepší na světě, pracoval na sobě, má sebevědomí. A že se občas rozčiluje? Neumí prohrávat, já jsem stejný.