Letňanské "áčko" má dvě až tři sezony na to, aby vybojovalo postup do II. národní ligy, a pokud se cíl do té doby nepodaří splnit, nebude poté už příliš reálný. Alespoň si to myslí trenér dospělých Letců Jan Doutnáč, který tvrdí: "I u vedení klubu už cítíme větší respekt." Ještě před rokem přitom bylo tohle téma v Letňanech spíš tabu. Dnes už se ale o ambiciózním plánu mluví mnohem hlasitěji. I reálněji.
"A" tým v letošní sezoně dokráčel stejně daleko jako loni. Cítíte i tak posun vpřed?
Rozhodně bych to hodnotil jako nejlepší sezonu. Už to, že jsme základní částí i play-off prošli bez jediné porážky, je důkaz toho, že jsme zase o něco dál. Ono není jednoduché, když jste v Pražském přeboru první, obhajujete titul a všichni vás nahánějí, všichni chtějí váš skalp. Ale my to zvládli.
Tým je stále hodně mladý. Pozorujete na něm rok od roku větší vyzrálost?
Ano, kluci jsou zase o rok zkušenější. Už vidím mnohem častěji prvky toho, co bych si ideálně představoval - tedy nehrnout se za každou cenu dopředu, ale zvednout hlavu a chovat se v určitých situacích hokejověji. Na některých je větší vyzrálost opravdu vidět, ale tu získáte jen v zápasech s týmy jako David Servis. I když jsme s nimi v kvalifikaci o II. ligu dvakrát prohráli, hodně nám to dalo.
Čeho si na týmu vážíte nejvíc?
Duch týmu je skvělý, táhneme za jeden provaz. Navíc nemůžu říct, že by to někdo flákal. Všichni kluci k tomu přistupují v rámci možností zodpovědně, v tom se, myslím, mužstvo hodně zlepšilo.
Spokojenost je na vás vidět. Našel byste vůbec nějakou kaňku?
Asi ne. Možná jen v tom, že se třeba s Bohemkou vedou věčné dohady přes web. Jejich hráči jsou uražení a věčně někoho obviňují, ale přitom to jsou oni, kteří neustále sekají. Rozhodčí vám pak vysvětlují, že když vylučují našeho soupeře, musejí to taky nějakým odpískaným faulem kompenzovat na naší straně. Co to je za nesmysl? To nás budou vylučovat jen proto, že vylučují je? Hodně mi to vadí.
Kdy vám bylo v sezoně nejhůř?
Možná mi nebylo do úsměvu jen v jednu chvíli - když jsme hráli první finálový zápas doma s Hvězdou a v první třetině jsme za soupeřem výrazně zaostávali. Tehdy jsem si říkal: Co s tím budeme dělat? Naštěstí jsme to zvládli a postupně to díky týmovému výkonu otočili.
Poprvé jste měl i vyrovnanou dvojici v brance, takže jste si na tomto postu mohl vybírat...
Nevím, jestli to byla dobrá zpráva pro Olívku (Matěj Oliva, dosavadní jednička týmu - pozn. red.), ale pro tým to bylo určitě dobře. Dřív jsem do branky neměl jinou variantu, letos ano. Olívka i Lukáš Havlín odchytali sezonu půl na půl - přesně jak jsme si před sezonou řekli. Oba podávali výborné výkony. Takže zdravá konkurence mezi nimi se ukázala jako pozitivní.
Už jste zjišťoval, jestli tým zůstane pohromadě i pro příští sezonu?
Kluci očekávají nové smlouvy, tak uvidíme... (směje se) Ale teď vážně - měli bychom zůstat pospolu. Dokonce bychom měli být i silnější, zatím nevíme, jestli tu vydrží Šimon Boček, který zažádal o vízum do Kanady, ale měl by se k nám vrátit třeba David Kulich, který letos hrál za druholigovou Kobru. Navíc přijde i několik talentovaných juniorů, kteří nám určitě mají co dát. Takže si dovolím tvrdit, že budeme ještě silnější.
Co tedy týmu chybí k tomu, aby se přiblížil na dosah II. národní ligy?
V tuhle chvíli si myslím, že už jen častější tréninky. Chtěli bychom trénovat alespoň dvakrát týdně, abychom se mohli víc sehrát a zautomatizovat některé situace. V současnosti zatím stále hodně experimentujeme, ale tím netvrdím, že bychom David Servis letos porazili, kdybychom trénovali dvakrát týdně. Je to o systematické práci, která bude zahrnovat třeba přístup do posilovny nebo společnou letní přípravu.
Očekáváte v tomhle směru větší podporu ze strany vedení klubu?
Opravdu v to hodně doufám a věřím, že tahle úspěšná sezona bude odrazovým můstkem. Protože i v klubu už uznávají, že mu áčko dělá dobrou reklamu.
Takže cítíte i větší respekt?
Ano. Mluvil jsem s Vojtou Kučerou (prezident klubu - pozn. red.) a sám mi řekl, že neděláme žádné průšvihy a že o nás vedení slyší jen v dobrém. Prý děláme dobré výsledky a na vrchol sezony dokážeme přitáhnout návštěvu podobnou té v II. národní lize. Lidé si sem našli cestu, chodí se sem dívat na hokej. Přitom my jsme tohle vybudovali z ničeho a já mám radost, že to Vojta vidí.
Když budete realistou - do jaké doby odhadujete, že byste si mohli svůj sen o II. národní lize splnit?
Do dvou až tří let. Pak už to podle mě nebude možné.
Proč myslíte?
Protože teď se kádr blíží do svého výkonnostního vrcholu a za tři roky bude za zenitem, pokud nebude trénovat. Tihle kluci jsou mladí a sportovní výkon utáhnou i s minimem tréninků, ale později to bude problém. Začnou se z nich stávat v uvozovkách takoví ti taťkové jako na Žižkově nebo na Bohemce, kteří si hokej zahrají už jenom pro zábavu.
Nestojí tedy za to zkusit přemluvit i mladé letňanské trenéry, kteří mají za sebou bohatou hráčskou kariéru? Michal Dobroň, David Pojkar, Milan Hluchý... Je tady i Michal Broš... Ti všichni hráli extraligu a získali i mezinárodní nebo reprezentační zkušenosti, a přitom stále nejsou hokejově úplně staří.
Nechci mluvit za ně, ale určitě s nimi plánujeme dát řeč. Na druhou stranu - tohle je přeborový mančaft a nemá cenu v něm mít 25 hráčů. Nejdůležitější je, aby ti kluci chtěli hrát, já je přemlouvat rozhodně nebudu. Nechci, aby měl někdo pocit, že ho potřebujeme za každou cenu, protože to pak v takovýchto týmech nedělá dobrotu a třeba Louny nám to se svým kapitánem v posledním zápase potvrdily.
Objevují se dnes hlasy, že by II. národní liga mohla v Letňanech částečně nahradit absenci juniorské extraligy a klub by tak mohl snížit odliv talentovaných hráčů v dorosteneckém věku. Souhlasíte s tím?
Něco na tom bude. Druhá liga už může být pro některé kluky dobrý postupový cíl, na druhou stranu si moc nedokážu představit, že by za áčko hráli starší dorostenci, protože fyzický rozdíl je tam znatelný. Samozřejmě že by tu pro výjimečné případy prostor byl, ale ne asi pro osm lidí najednou. Ovšem při přechodu z juniorky by to už pro hodně hráčů asi zajímavé bylo. Uvidíme. Snad se nám toho podaří do těch dvou, tří let dosáhnout.
