V Letňanech trénoval osm let. Odteď se postaví proti nim

V letňanském klubu strávil osm roků a rozhodně patřil k nejzkušenějším trenérům. Letos na jaře se však cesty Letců a Jiřího Nikla rozdělily. Dlouholetý mládežnický kouč se nadále věnuje hokejovým kempům, ale z Letňan se přesunul do Černošic, proti kterým v uplynulé sezoně vedl někdejší páťáky. Od nového ročníku se naopak postaví proti svým bývalým svěřencům - už na střídačce soupeře.

Důvod jeho odchodu z řad Letců byl prostý: "Bylo mi nabídnuto, že dostanu na starost 1. a 3. třídu, ale já chci trénovat i o něco větší kluky. Věřím, že jim mám co dát," vysvětloval Jiří Nikl. Jeho představy vyslyšeli v Černošicích, kde se bude věnovat ročníku 2005 a 2006. Tedy týmu, který dobře zná.

Černošice v uplynulé sezoně patřily k nejtěžším soupeřům malých Letců a byly jedním z pouhých dvou klubů, které je porazily v obou ligových zápasech. Nutno podotknout, že měly spoustu o rok starších dětí.

"Ano, utkání s Černošicemi patřila k těm nejtěžším, protože jsme měli mladší kádr," vzpomíná na uplynulou sezonu Nikl. Bude pro změnu brát vzájemná střetnutí proti Letňanům o něco prestižněji? "Ne. Kluci si to na ledě musejí uhrát sami a já už tam toho moc neovlivním."

Nikl se s novým působištěm stále ještě sžívá a své mužstvo zatím poznává během letní přípravy. "Týmy jsou na tom pohybově podobně, možná v Letňanech byli někteří kluci o něco šikovnější. Musíme o to víc na sobě pracovat," hodnotí prvních pár týdnů v Černošicích.

Na startu přípravy se vždycky zaměřoval na obratnost doplněnou o různé formy her. Svých osvědčených metod se drží i nadále. "Děti si musejí hrát, aby je to bavilo. Nechci nikoho vidět, že jde na trénink z donucení."

Přesto je pro něj jedna zásadní věc nová - v Černošicích vyjedou na led až v polovině srpna, zatímco v Letňanech byl zvyklý na exkluzivní výhody - být s týmem na ledě takřka nepřetržitě po celý rok.

Co se pro něj ovšem nemění, je práce v hokejové škole Luďka Bukače, kde vypomáhá už přes dvě dekády let. O víkendech se tak stále objevuje v Ice Areně a v rámci projektu pravidelně cestuje i třeba do Bratislavy.

"Ta práce mě stále baví. Kdyby mě nebavila, už bych to nedělal, protože jsem v důchodu," ujišťuje Jiří Nikl. A dodává: "V Letňanech jsem chtěl zůstat. Hokej trénuju třicet let, myslím, že mám dětem pořád co dát. Ale na některé věci jsme měli odlišné pohledy, přes které jsem se nemohl přenést. Tak už to chodí."