U Letců bude začínat svůj pátý rok. S dalšími kamarády z ročníku 2000 se přesunul do mladšího dorostu, ve kterém si stanovil pro novou sezonu naprosto jasný cíl - bojovat stejně jako loňský mladší dorost o play off. Ovšem na rozdíl od svých předchůdců by se do něj rád tentokrát probojoval. Kdo? Milan Antoš mladší, syn současného letňanského kouče. Ten pro změnu vede dorost starší.

Je to nejspíše zbytečná otázka, ale kdo tě přivedl k hokeji?
Pochopitelně táta. Začal jsem asi ve čtyřech nebo pěti letech, přesně si to už nepamatuju.

Prožil jsi jako většina dětí profesionálního sportovce mládí v hokejové kabině?
Ano a bylo to super. Třeba jsem si myslel, že Vladimír Růžička je můj nejlepší kamarád. Nás děti měli hráči rádi, ale dělali nám i různé vylomeniny. Pamatuji si, že mě třeba zavřeli do lednice a podobně. Užíval jsem si to.

Jaké to je mít za "nejlepšího kamaráda" Vladimíra Růžičku?
Tak já jsem si to jen myslel, ve skutečnosti to tak nebylo, ale pořád jsem to říkal ve škole, abych se trochu vytahoval. (směje se) Pan Růžička se s námi dětmi vůbec nebavil, to jen tátovi spoluhráči.

A co později, když jsi začal hrát hokej? Užíval sis to? Přece jen - neříkaly ti některé děti, že jsi protekční dítě a podobně?
Na Slavii když jsem začínal, tak ne, ale když jsem přišel do Letňan, bylo to trochu těžší. Kluci mě neznali, takže si mohli udělat mylný úsudek. Občas jsem podobné narážky slyšel, ale když jsme se pak poznali, tak už to bylo v pohodě. Kluci se mi třeba i omluvili.

Jak se ti v Letňanech vlastně líbí?
Moc, mám rád tu partu kluků kolem sebe, po tréninku si zahrajeme fotbal, máme k dispozici dva ledy, kvalitní trenéry, celkově dobré podmínky. Jediné, co nám chybí, tak jsou kabiny, ale to není nic zásadního, kvůli čemu by tady měl být člověk nespokojený.

Vedl tě táta i k jiným sportům?
Dříve jsem zkoušel fotbal, ale já jsem na něj hodně dřevěný, takže jsem s tím sekl. Hrál jsem ping-pong, ale taky ne závodně, to jen hokej.

Na fotbal jsi podle svých slov dřevěný, jak by ses ohodnotil po hokejové stránce? Jaké jsou tvoje silné a slabé stránky?
Myslím, že musím zapracovat na všem, je těžké hodnotit sám sebe. Ale když musím, tak si myslím, že mám docela dobré bruslení. Určitě bych však měl zlepšit koncovku a víc sledovat hru.

Jak dlouho tě trénoval táta?
Tady v Letňanech mě vedl tři roky. Nejdříve mě vedl pan Nikl, pak táta a nyní máme pány Blažka s Rouskem.

Bylo to těžké, když tě vedl otec? A bavíte se spolu vlastně doma o hokeji?
Kolikrát ano. Ale kolikrát mi poradil tak, jak by mi neporadil nikdo jiný. Dával mi také hodně prostoru na ledě. O hokeji si povídáme doma hodně, radí mi pořád, zajde se občas podívat na naše tréninky.

Už čtyři měsíce jsi hráčem mladšího dorostu, jak sis zvykl?
Teď si to konečně pořádně sedlo, lépe jsme se s kluky poznali, když nás bylo v kabině třicet, bylo trochu jiné, všichni mlčeli. Teď už se bavíme normálně.

Tvoji trenéři Blažek s Rouskem jsou stejně jako otec bývalí extraligoví hráči. Dá se říct, že jsou si podobní i co se týče trénování? Že mají podobné metody?
Určitě, je to tak. Tréninky i vše okolo je hodně podobné jako pod tátou, chtějí po nás oba vlastně totéž. Je to, myslím, dobře, že to takto navazuje. Oba jsou to hodně kvalitní trenéři.

Tvůj otec byl útočník, co bys měl přesně hrát ty?
Jsem univerzální. Táta chtěl, abych byl obránce, já chtěl být útočník, ale nakonec jsem ustoupil a hraju v obraně. Už jsem si na to zvykl. Mám spíše problém, že jsem hubený, takže to mám složité s těžšími soupeři na zádech, ale zvládal jsem to loni, tak snad budu i letos. Snažil jsem se posilovat, cvičit, ale zároveň jsem dost vyrostl, takže pořád jsem hubený a není to na to, abych se s někým pral, musím hrát chytře. Ostatně i to mi neustále pan Blažek opakuje.

Jaké si kladeš před sebe cíle - jak osobní, tak týmové - pro tento rok?
Týmový je jasný - hrát play off, takže být po základní části mezi čtyřmi nejlepšími. A osobní? Hlavně klukům plnění tohoto cíle moc nekazit. (směje se)

A jaké jsou tvé dlouhodobější cíle?
Asi jako každý kluk sním o NHL, chtěl bych se hokejem živit. Na druhou stranu mi všichni neustále opakují, že se musím také učit, nemyslet jen na hokej. Vím, že je to ještě dlouhá cesta a chci být v životě nějak platný, i kdybych se nakonec hokejem neživil.

Nej… Milana Antoše mladšího

…oblíbené jídlo: kuřecí řízek s hranolkami
…oblíbené pití: cola a voda
…oblíbené místo: Letňany
…oblíbená barva: modrá
…oblíbený film: Avengers
…oblíbený herec: Dwayne „The Rock“ Johnson
…oblíbená knížka: Harry Potter
…oblíbený klub: Los Angeles Kings
…oblíbený hráč: Dustin Brown a Sidney Crosby